Nekonečná debata: Bylo nebo nebylo kdysi anime lepší? Mají pravdu senilní senioři nebo otravná omladina? A dokážou tenhle spor rozetnout TVRDÁ DATA?!

Otaku důchodci sedí na zápraží svých virtuálních domů a vzpomínají, jak za mladých let bývalo vše lepší. Modrá byla modřejší, prsa byla prsatější a anime bylo cool. Dneska je to samý Demon Hunter a Sword Art, a ti mladí už vůbec neví, co to je příběh a vůbec!

Oproti tomu otaku omladina oprávněně ohrnuje nad podobnými kecy nos a spokojeně si ujíždí na pravidelné dávce anime z oblíbené streamovací služby.

Hovno bylo lepší, dědci, dědkovatí! Legální anime neexistovalo. Co bylo, to se šířilo v paklech po 8CD ze strahovských kolejí. Byli jste šťastní, když jste zvládli vůbec sehnat čtyři anime za rok! Jasně že jste potom byli nadšení z každé hovadiny!

Na čí straně je pravda? Dá se tahle debata vůbec rozhodnout? Možná, že trochu jo. Pojďme to teď zkusit – POMOCÍ SÍLY GRAFŮ!

Prvotní předpoklad

Vycházím z jednoduché premisy: Aby se anime mohlo za posledních dvacet let zhoršit, tak by se muselo nějak změnit. Na tom se asi shodneme všichni, ne? A ta změna by se měla dát poměrně snadno vystopovat v datech.

Takže jsem si stáhl údaje o anime seriálech (OVA a filmy jsou svůj vlastní svět) za posledních 20 let z databázi AniDB a MyAnimeList. Trochu jsem je poupravoval a poskládal je do MOCNÉ MONSTRTABULKY™.

Nakonec jsem vzal pár oblíbených tvrzení a odpověděl si na ně pomocí grafů. Výsledek byl v mnoha ohledech překvapivý.

Anime podle mangy

Pohroma nových anime je, že je to furt samá předělávka mangy. A to je prostě špatně. Zatímco mangu tlačíš do nekonečného seriálu, tak anime je prostě uzavřený celek. Úplně jiný světy.

Zda vzniká více anime podle mangy je velmi snadné ověřit. Data o předloze jsem použil přednostně z MALu, která jsou podle mě přesnější.

Pokud zdrojový materiál nebyl uveden ani v jedné databázi, tak jsem daný titul vyhodil ze zdrojových dat.

V rámci zjednodušení jsem sjednotil mangu a webovou mangu, novely a knihy, visual novely a ostatní hry. Výsledkem je tenhle graf:

Světe div se, podíl anime podle mangy se za 20 let nijak výrazně nezměnil. Dělali se, dělají se a dokud se celé Japonsko konečně nepotopí pod vodu, tak se dělat budou. Nebýt posledních dvou let, tak bych možná tvrdil, že anime podle mangy dokonce lehce ubývá.

Problém ani není v nedostatků původních anime: jejich množství neustále osciluje mezi 25–30 %. Pokud jim něco ukusuje, tak to jsou anime podle novel, jejichž zastoupení se po roce 2007 znatelně navýšilo.

Extrémní podíl novel v roce 2001 způsobila série TV speciálů „Mistrovská díla světového divadla“. V rámci ní vyšli třeba Bídníci a další bambilion třídílných minisérií. Když použiju filtr jen na anime o alespoň 4 dílech, tak vypadá graf následovně:

 Proč si někteří myslí, že je víc anime podle mangy? Mám na to dvě teorie:

1. Menší informovanost. V době, kdy nebyl Facebook a nebyla ani akihabara.cz (ano někteří z nás pamatují i takové doby), měl největší znalost kamarád dojíždějící na polské trhy. Což, nic proti některým mým kamarádům, ale existují i spolehlivější zdroje.
   Já sám byl rád, že vůbec vím, co to ta manga je. Abych ještě věděl, která je a která není adaptovaná do anime, to už byste po mě chtěli moc.
2. Nebylo to poznat. Anime méně opisovaly mangu 1:1. Tohle si zaslouží mnohem detailnější vysvětlení, ke kterému ale nejdřív potřebujeme ještě trochu víc dat, takže se k tomu vrátím později.

Pokud máš vlastní teorii, sem s ní, jsem jedno velké ucho ?

Ecchi, kalhotky, prasárničky a vůbec

Nový anime, to je jedna prasárna vedle druhé. Místo aby se dělal příběh, tak se dělají kozy. Velký kozy skákající tak, že majitelkám málem vymlátí zuby.  A když neukážeš kalhotky aspoň třikrát za díl, tak nikoho nezajímáš.

Stejná zdrojová data jako v minulém případě. Tentokráte prověřuju, zda má anime u sebe uvedený tag ecchi, pantsu nebo harem. Právě tyto tři podle mě nejlépe vystihují oblíbené tituly diváků „vybraných“ chutí 😀

Překvapení. Anime jsou slušnější než kdy dřív. Prasárny jsou očividně výsadou naopak právě nás, důchodců 😀

Ostatně, pamatuji na dávné promítání Agent Aika, snad dokonce na Animefestu. Přišlo mi tehdy strašně vtipné, že co tři vteřiny vidím kalhotky. Jednodušší to časy 😀

I ono poskakování ňader (neboli Gainax Jiggle) vzniklo v éře, kterou já osobně považuju za zlatý věk anime ?

Hodně zajímavý je dramatický pokles prasáren o více než 50 % v roce 2016. Proč k němu došlo? Nejsem si jistý.

Nejlepší vysvětlení, se kterým jsem přišel: V roce 2014 se řešila nová podoba zákona o dětské pornografii. Její výroba sice byla do té doby trestná, ale pro osobní potřebu jste jí mohli mít klidně plný disk. V návaznosti na to se řešilo i omezení idol průmyslu a zobrazení nezletilých v anime.

Rozjetý projekt nemá smysl rušit. Zákon stejně nabude účinnosti až po roce, takže na prasárničkách pro rok 2015 se vesele dělá dál.

Nemá ale smysl rozjíždět nové, potenciálně nelegální projekty, takže ecchi dostává vesměs stopku. Rok 2016 se stává nejslušnějším rokem v anime historii. Šťastný konec. Pokud někdo ví líp, co se to vlastně stalo, jsem vážně zvědavý ?

Mimochodem zákon nakonec dopadl tak, že anime, manga, a videohry dostaly výjimku (proto i opětovný růst v roce 2017). Bez omezení jede bohužel i junior idol průmysl. Nechutný byznys, který vesele koketuje s dětskou pornografii a vůbec se za to nestydí. Japonsko, Japonsko, co mi to zase děláš.

Pro zajímavost: většina čuňáren jsou harémovky. Pantsu nám chudák skomírá a dobrá půlka titulů je staré dobré ecchi.

Seriály na pokračování

Nový anime jedou na jistotu. Než aby zkusily něco nového, tak raději udělají, druhou, třetí čtvrtou sérii a je to čím dal horší. Dřív to mělo začátek, střed a konec. Teď to má akorát začátek a ani ten ne vždycky.

Další populární argument a opět snadno hodnotitelný. Vybral jsem data z anidb a hledal jsem, zda má seriál v kolonce „directly related“ uveden nějaký prequel nebo sequel.

Hmm. Tady jsme asi na něco kápli. Zatímco v roce 1999 mělo prequel nebo sequel pouhopouhých 27 % titulů, v roce 2015 už jich bylo 56 %! To je setsakra citelná změna.

Poslední dva roky je sice znatelný pokles, ale jen proto, že nová anime na svá pokračování teprve čekají.

Toto tvrzení navíc potvrzuje graf čistě na anime, jež mají prequely. Pokles zde sice je, ale není nijak výrazný – běžné meziroční kolísání.

Dá se tedy říct, že v posledních letech zhruba půlka seriálů má/bude mít další sérii nebo sami jsou x-tou řadou.

Nabízí se i otázka, kolik anime má jenom jednu sérii jako umělecký záměr a kolik komerčně propadlo.

Ve chvíli, kdy jsou druhé a třetí série normou, tak už navíc ani není třeba dělat jednotlivé řady tak zbytečně dlouhé.

Zatímco před dvacet lety byly nejběžnější 26dílné série, dnes absolutně dominují (75 %!) seriály do 13 dílů. A tohle je fakt pekelná změna.

Mimochodem i delší seriály (20+ dílů) mají v posledních letech většinou druhou sérii, což byl dříve jev spíše ojedinělý.

Změnilo se anime?

Ano změnilo. To jsem myslím dokázal více než jasně a čísla neukecáš? Otázka teď zní jinak: změnilo se k lepšímu nebo k horšímu?

Odpovědět si musí každý sám. Za mě je to bohužel k horšímu. A to výrazně.

Na anime jsem začal koukat někdy v šestnácti a totálně jsem se do něj zažral. Poličku jsem měl plnou pálených CD s příběhy, které byly totálně odlišné od čehokoliv, co jsem viděl do té doby.

Nadšeně jsem hustil do všech okolo: „Anime je úplně boží! Není jak západní seriály. Tyhle věci mají konec! A ne nutně šťastný konec! Úplně megabomba!“

Ač se mnou třískala puberta na všechny strany, v jedné věci jsem uhodil hřebíček na hlavičku: Dobrý příběh potřebuje dobrý (ne nutně šťastný) konec. Jinak vyšumí do prázdna a zanechá po sobě jen neuspokojivou pachuť.

Západní model funguje podle jednoduchých pravidel: dokud to dává prachy, tak jedem. Supernatural měl skončit po páté sérii (a byl by to famózní konec). Studio řeklo jinak, takže následovalo 8 sezón hry Vyděržaj pioněr. Nord nevydržel. Firefly nám zrušili. Stargate přestal dávat smysl i sám sobě. Babylon 5 ztratil někde v druhé sérii scénář a ve třetí i herce.

A na stejný model přechází i anime.

Z ekonomického hlediska to samozřejmě dává mnohem větší smysl. Investujeme míň peněz do kratšího titulu. Když se nechytne nevadí, zvládneme další. Když se chytne, hurá do druhé a třetí série. Uvidíme, zda dřív dojde manga nebo diváci.

Navíc se anime může mnohem více držet předlohy. Ve chvíli, kdy stejně bude pokračování, tak není nutné překopávat příběh, aby dával smysl sám o sobě.

A možná i proto jsem si za mlada neuvědomoval, kolik anime je vlastně podle mangy. Nebylo to tolik poznat. Příběh měl začátek, střed a konec a neměl jsem pocit, že mi něco chybí. (Když jsem teda nekoukal na Berserkra!)  Naopak mě po létech velice překvapilo, že třeba BECK nebo Trigun jedou v manze dál!

Dneska se u mě to uspokojení z dobře ukončeného příběhu objevuje čím dál tím méně. S tím i klesá moje motivace dokoukat anime až do konce, čímž si to ještě zhoršuju?

Zlatá éra anime

A kdy tedy bylo anime nejlepší, prsa nejprsatější a krev nejstříkavější?

Chvíle napětí…

Nejlepší průměrné hodnocení mají anime z roku 2007!

Tuhle statistiku samozřejmě nejde brát úplně vážně. Nejlepší tituly z roku 2007 jsou ale pořád solidní pecky, které doporučuju každému:

1. Baccano!
2. Tengen Toppa Gurren Lagan
3. Nodame Cantabile

Data, data, data…

Takže tak. Moje vstupní data nejsou dokonalá, potřebovala by pořádně očistit mimo jiné i podle věkových kategorií. Jestli si s nimi chceš sám pohrát, dávám ti je volně k dispozici, pouze nezapomeň uvést MAL a AniDB jako jejich zdroj. A když zmíníš i mě, tak taky ničemu neublížíš?

Určitě by se daly hodnotit i další kritéria než jen délka/prequely/prasečinky. Jestli tě nějaká napadá, sem s nimi. Rád je zpracuji!

Nakonec bych řekl jedno: Pokud tě nové tituly baví, tak je to jenom dobře. Anime je famózní svébytné médium, ve kterém vznikají díla, která by nikde jinde vzniknout nemohla. I já jej budu mít navždy rád. A rozhodně se nenech čísly a senilními důchodci kazit něco, co si užíváš!