Tak mám tři měsíce zpoždění, no. Stane se. Důležité ale je, že ses nakonec dočkal, ne? Takže bez dalšího okecávání, tady je 5 nejbizarnějších zpráv z Japonska za září 2019!
5. Vydělat se dá na všem
91 000 hlášených případů šikany v roce 2017. To není úplně málo. A to je beztak ještě mnohem víc případů nehlášených. K tomu přidejme obrovské procento dětských sebevražd. Přesné číslo z hlavy neznám a teď ho hledat nebudu, už tak jsem z toho smutný.
Společnost, ve které každý trčící hřebík musí být zatlučen, není k jakékoliv odlišnosti příliš tolerantní. Školy, ve kterých je schopnost poslouchat důležitější než schopnost přemýšlet. To se na dětech prostě musí podepsat.
Co s tím? Většinou vůbec nic. Učitelé se často snaží problém marginalizovat, a to ještě pouze v případě, že nejde ignorovat úplně. Děti mezitím vymýšlejí, čím dal kreativnější způsoby, jak týrat své spolužáky. Viva la cyberšikana!
Upřímně, mít dítě v Japonsku, tak se ho bojím poslat do školy. Jako běloch mezi asiaty by dost trpělo.
Samozřejmě, na všem se dá vydělat, a tak společnost Yell přišla s revolučním novým produktem: s pojištěním proti šikaně. Protože prachy nesmrdí. I když asi je nefér kritizovat soukromou společnost, která jen vyplňuje poptávku, která vznikla díky neschopnosti společnosti a státu.
Pojištění primárně pomáhá zaplatit případné poplatky za právníky: za 2650 jenů měsíčně (asi 550 Kč) dostanete zdarma první konzultaci s advokátem, telefonické poradenství nebo proplacení škod a léčebných nákladů na úrazy způsobené jako důsledek šikany. Při případné soudní při se školou nebo s opatrovníkem provinilého dítěte má být proplaceno až 70 % soudních nákladů.
Zájemců není úplně málo, přeci jen, statistika je v tomto ohledu vážně ohavná a pojištění navíc může pomoci i v situacích jako zneužití moci na pracovišti nebo sexuální obtěžování. Protože k těm v Japonsku taky rozhodně nedochází.
Tuhle zprávu mi pomohli vybrat ninjové z facebookové skupiny Nord.ninja, Díky moc!
4. Majonézové nebe
Japonci jsou hodně pyšný národ. Jsou pyšní na svou přírodu. Jsou pyšní na svou rýži. A z neznámého důvodu jsou pyšní i na svou majonézu. Kterou cpou úplně na všechno.
Hranolky s majonézou? Normálka. Okonomiyaki? Tak jako… je to japonské jídlo, že jo, tak ať si s ním dělají, co chtějí. Párky s majonézou? Uh? Vařená mrkev s majonézou? Huh? Sušenky s majonézou? Co? Nanuk s majonézou? Jup. Teď už taky.
Japonská majonéza za pomocí síly mocného glutamátu dobývá jeden z posledních kulinářských vrcholů, jenž jí byl dosud odepřen. Padni na kolena a zři! Toto je KALORICKÉ MONSTRUM CHERIO S KRÉMOVOU MAJONÉZOVOU PŘÍCHUTÍ!!!
Lahodné jádro z bílé čokolády obklopuje …asi zajímavě… chutnající majonézová zmrzlina, a to vše je přikryto další vrstvou bílé čokolády s drcenými sušenkami. Hrdých 307 kalorií mléčně-vajíčkového potěšení. A to se – nebojím se znova použít tří vykřičníku – vyplatí!!!
Lahodnější by už mohlo být jen cpát si tuhle bílou delikatesu trychtýřem rovnou do krku. A to prostě – do třetice tři vykřičníky – chceš!!!
3. Rekviem pro pager
Už dřív jsem psal, že představa Japonska jako technologického giganta je, mírně řečeno, zkreslená. Kreditku si tu můžeš strčit tak maximálně do… bankomatu v conbini a doufat, že vydá peníze. Zaklapovací mobily tu jsou stále populární. A ve svatyni tě pokouše jelen.
Dobře, situace u kreditky je teď trochu lepší, než bývala (hlavně proto, že vláda teď dává při nákupu kartou malý cashback, takže spořiví Japonci se začali platby kartou dožadovat), ale pořád žádná sláva.
Není tedy divu, že tu ještě nedávno fungovalo více než 1500 pagerů, většina hlavně v nemocnicích, ale jeden se našel i u chlapíka, kterému na pager ráda psala jeho osmdesátiletá babička. Což je vlastně strašně krásné. Vlož dojatý povzdech. Uuuuu.
Jenže všechno krásné musí jednou skončit, a tak už dokonce i Japonci se rozhodli provoz pagerů ukončit. Oko nezůstalo suché a na pohřeb přišli lidé z daleka, předaleka. A to poslední není vtip.
Dlouholeté věrné službě a totiž bylo třeba vzdát hold. A jak jinak vzdát hold kusu techniky než tím, že mu uspořádáte zádušní obřad, že ano? A tak se našim milým pagerům dostalo důstojného odchodu a obřadu v Akihabře. Protože Japonsko.
Celý ceremoniál trval asi dvě a půl hodiny, během kterých se přišlo gigantickému pageru se zprávou “1141064” neboli “Miluji tě” poklonit více než tři sta lidí. Nechyběli manažeři, salarymani, lékaři ani maidky, rozdávající pohřební květiny, protože… pořád Japonsko, navíc ke všemu ještě Akihabara. Ovšemže tu musely být maidky.
Btw.: kolik myslíš, že přišlo lidí kvůli maidkám a kolik kvůli mrtvému pageru?
2. Měsíční monstrum útočí na plátno
Hrozivé monstrum, obrovská růžová věc, která s pravidelností účtu za elektřinu a něhou bruntálského gigola útočí na ženy po celém světě. Seznamte se: Seiri-chan, maskot menstruace. Protože co nemá svého maskota jako by nebylo.
Seiri-chan není úplnou novinkou, svá sic krvavá, leč humorná dobrodružství zažívá na stránkách časopisu Monthly Comic Bean už nějakou dobu. Konkrétně teda od ledna 2017. Novinkou ale je její útok na filmové plátno.
Comics je podle všeho popisován jako velmi citlivé zobrazení často příliš tabuizovaného tématu. Seiri-chan pomáhá pochopit i mužům, jaké to je, prožívat pravidelné menstruační potíže. Úderem do břicha. Nebo obří injekcí. Za mě fér ?
Trailer vypadá slibně, a protože tohle vydávám s pekelným zpožděním, tak už je venku i film. Recenze má dobré, a protože fakt nevím, co dál psát o ženské menstruaci, tak… no… ehm… další zpráva?
1. Kvíz!
Podívej se na obrázek a dřív a dřív, než budeš číst dál, tak si zkus zapřemýšlet, co by to tak asi mohlo být. Dokonce ti dám pár možností:
- A) Erotická pomůcka pro ženy
- B) Urna pro zemřelé
- C) Luxusní instant ramen se zlatým sypáním
- D) Tamagochi pro nevidoucí
- E) Složitelná bota na cvičení
…
…
…
A správná odpověď je: Urna. Jako fakt.
Tahleta revoluce v módních doplňcích se jmenuje Soul Petit Pot Popo, což je název skoro tak boží, jako urna sama. Schválně, zkus říct nahlas: “Ahoj babi, až umřeš, tak tě dáme do Pot Popo”
Babička nerada růžovou? Žádný problém! Pot Popo je k dostání v deseti elegantních barvách jako je: “Oranžový Vitamín”, “Mléčná Broskvička” nebo “Sladký Kaštan”. A z toho už si přeci musí vybrat každý, ať už je čerstvě pozůstalý nebo se sám blíží ke svému datu expirace.
A nemysli si, že jde o nějaký laciný šunt! Vše je vyrobeno z kvalitní leštěné mosazi, která je (nejen) v Japonsku běžným materiálem na výrobu uren!
A na kolik tě Pot Popo vyjde? Na lidových 12 000 jenů, tedy v přepočtu asi 2500 korun, což je u takové skvělé a multifunkční pocty zesnulým / módního doplňku / bytové dekorace opravdu za hubičku. Objednávej hned teď na webu firmy Ohnoja!
PotPopo od Ohnoja. Tohle bych si nevymyslel ani kdybych moc chtěl.
Pro úplnost je ale třeba si uvědomit, že Japonci mají ke svým zesnulým příbuzným, respektive k nakládání s jejich ostatky trochu jiný vztah, než máme my. Je běžné mít urnu s popelem doma, v malém domácím oltáři a pravidelně babičku u oltáříku navštěvovat.
Určitě jsi taky ve filmu nebo v anime viděla, jak Japonec vesele přijde zesnulého pozdravit, nechá mu malou obětinu, trochu saké a tak. Pravda, málokdy se babička schovává v “mléčně broskvičkové”, ale to už jsou jen detaily.
