Srpen, ač prázdninový měsíc, byl stále na japonské bizárky krásně plodný. Japonci se rozhodli připlácet majitelům koček, spát v nudlích a razítkovat úchyláky. Prostě paráda, pusťme se tedy do toho! 

5. Hasičákem na NHK  

Největší teroristická organizace Japonska – veřejnoprávní televize NHK v srpnu opět řádila. Armáda výběrčích poplatků synchronizovaně napadla tisícovky domovních dveří. Někde jen několik minut v kuse bušili na vchod. Jinde si neplatiče označili barvou. V Nagoje obtěžovali ženy.  

Jako tsunami postupně zaplavili celé Japonsko. Ani politická strana “Ochraňte národ před NHK” je nedokázala zadržet. Jeden hrdinný muž se jim ale vzepřel. Toto je jeho příběh. 

18. srpna 2019. Tokio. Nejmenovaný vietnamský muž ve věku 34 let je sám doma. V poklidu si čte, když tu, z ničeho nic, klepání na dveře. 

Inu, slušností je otevřít. A tak se náš milý Vietnamec zvedá, pomalu se loudá ke dveřím a nakonec, netušíc zradu, jež ho čeká, i otevírá a pouští muže v obleku k sobě domů. 

Co se dělo dál, to netuším. Vyběrač (nebo vyděrač?) poplatků ale pravděpodobně začal být agresivní. Vzhledem k jejich obvyklým metodám nejspíš křičel, mával papíry a nutil nebohého cizince, jenž byl v Japonsku na technické stáži, k podpisu. 

Zoufalý Vietnamec se ale rozhodl bránit. Nahmatal hasící přístroj a věnoval NHK-manovi plnou dávku pěny do obličeje. Ukázalo se, že hasící pěna je proti NHK super-efektivní a výběrčí se dal na útěk. Na první pohled absolutní vítězství. 

Vyběrač se ale vrátil a s ním přišel i zákon, v podobě dvou policistů. Vietnamec byl nemilosrdně zatčen a odveden na stanici, policie se bohužel k ničemu dále nevyjádřila. Zatčený celý incident okomentoval stručným: “Nerozuměl jsem mu, co mi říká”. 

A co na to japonský internet? 

• “Dobrá práce” 
• “Samozřejmě že někomu, kdo nezná praktiky NKH, by přišel výběrčí podezřelý. Někdo k Vám přijde domů a chce po vás peníze. Co byste asi tak dělali?” 
• “Trochu přehnané, ale plně chápu.” 
• “Rozdrťe NHK” 

Poznámka pod čarou: Tuhle zprávu mi pomohli vybrat ninjové z facebookové skupiny Nord.ninja! Pokud chceš mít příští měsíc taky slovo ohledně toho, jaké zprávy se tu objeví, tak stačí se přidat ? 

4. Nudlemi na spaní 

Znáš to, jdeš spát, ale je vedro a ty nevíš co se sebou. Na jednu stranu se chceš přikrýt, a zamuchlat do měkoučkého, protože je to prostě super.  Na druhou stranu zase nechceš vyplavit sousedy pod sebou vlastním potem… podruhé. Prostě prekérka.    

Nakonec se nějak obmotáš kolem jedné peřinky, přes sebe přetáhneš tenkou deku a poslední peřinku namuchláš kolem hlavy. Nebo tak to aspoň dělám já se svým patentovaným trojpeřinkovým systémem. Ani tahle metoda ale není dokonalá. Například mě strašně budí kopání přítelkyně, která chce zpátky svoji peřinu. 

Naštěstí je tu ale Japonsko! A Japonsko má řešení úplně na všechny problémy. Hlavně na ty, o kterých ani nevíte, že máte.  A jako obvykle, řešením jsou chapadla. No dobře nudle, ale v podstatě to vypadá jako chapadla, takže pššt. 

S novou revoluční peřinou přišla nedávno japonská firma Golden Field. Ta primárně provozuje řetězec masážních salónů, jež je tak úspěšný, že mají všechny termíny plné na tři měsíce dopředu. Revoluce ve spaní tak byla jen dalším logickým krokem na cestě k úspěchu. 

Poměrně rychle se jim podařilo identifikovat základní spánkové problémy: teplotní nerovnováha vedoucí k odkopávaní, špatná opora náhodně trčících končetin a nulový Instagram faktor. 

Jak bylo nalezení problémů snadné, tak bylo hledání řešení složité. V Golden Field přemýšleli, přemýšleli, přemýšleli a nic. Měsíce plynuly. Roční období se střídala. Císaři abdikovali. Až z ničeho nic přišlo osvícení jako nudle z čistého nebe. Odpovědí je UDON! 

• 

• 

• 

• 

• 

Když se zamotáte do nudlí, tak si můžete krásně vybrat, která část trčí ven a která je přikrytá. Nudlová přikrývka krásně poskytne oporu jak fyzickou, tak i emocionální. A hashtag  #tentaclerape se na Instagramu rozhodně neztratí. 

Předobjednávky zmizely pomalu dřív, než se objevily, takže byl projekt prohlášen za úspěšný a nyní se může do nudlí na noc zabalit kdokoliv. Tedy kdokoliv, kdo má po ruce 16800 jenů navíc a bydlí v Japonsku, protože jinam to ti zlotřilci neposílají! Já chudý Evropan tedy budu muset zůstat pěkně u svých tří peřinek. 

3. Razítky na znásilnění 

Firma Shachihata je na první pohled úplně normální papírnictví. Vyrábí a prodává razítka, sešívačky a děrovačky – prostě klasika. Jejich nejprodávanějším produktem je ale novinka, kterou v kanceláři (doufám) rozhodně nevyužiješ. Zato ve vlaku, nacpaném po střechu dotěrnými Japonci, přijde vážně vhod. 

Úchyláci, ochmatlávající ženy ve vlaku, jsou v Japonsku dlouhodobým problémem. Poctivá raní tlačenice, strach oběti promluvit a obrovská sexuální frustrace vytváří dokonalou líheň perverzáků toho nejhoršího kalibru. 

Policie a úřady se snaží s problémem vypořádat širokou škálou opatření od těch efektivních až po vysloveně kontroverzní. Díky tomu existují vagóny jen pro ženy, policistky – návnady v převleku nebo návody pro ženy, jak se mají správně oblékat, aby se nestaly cílem obtěžování. Což leccos vypovídá o názoru slušné části Japonců na postavení žen. 

Nejnovější metodou je rada, která pár měsíců zpátky začala kolovat na Twitteru: Drahé ženy a dívky, bodněte prosím úchyla špendlíkem. Nejenže toho ten prasák dost pravděpodobně nechá, zároveň jej bude jednodušší Identifikovat. Metoda má jen jeden drobný zádrhel: Spousta žen překvapivě není úplně ochotná někoho pobodat, ani když ji zrovna šahá, kam nemá. 

A tady konečně přichází na scénu Schachihata. Když totiž potřebujete označit úchyláka, tak razítko je přeci jen o něco praktičtější, než špendlík. Nezasviníš se od krve, nebodneš se s ním do vlastní nohy a neztratíš ho cestou na vlak. A to prostě nepřekonáš. 

Razítko razítkuje speciální UV barvou, kterou lze vidět jen pod černým světlem, aby si ji náš ouchyla hnedka nesmyl a díky designu bez krytky je označovač vždy připraven k použití.  

Testovací dávka 500 kusů se vyprodala během dne, což zaskočilo úplně všechny, takže teď už se protiprasák (jak mu domácky přezdívám) vyrábí sériově. A to je přeci pěkné…takovým strašně smutným způsobem. 

2. Sluchátky na důchodce 

I Japonci mají svoje dušičky. Říkají jim Obon a na protest proti gregoriánskému kalendáři je slaví zhruba půl roku. Teda ne v kuse – jen si v podstatě každé město při přechodu z lunárního kalendáře určilo svoje vlastní datum Obonu a výsledný chaos je značně impozantní. 

A co by to bylo za pravý japonský Obon, kdyby se u něj netančilo. Divoká Obon párty vyžaduje pořádné bubny, párek polonahých Japonců a jeden dav, zuřivě cupitajících kolem pódia. Necupitáš, nežiješ.  

Takováhle divočina vyžaduje adekvátní bigbít, takže se mnohde upustilo od tradičních rytmů a místo toho město drtí populární dětské písně, případně výběr těch největších hitů z osmdesátek. K ultimátní dokonalosti už chybí jen David Hasselhoff. 

Japonsko ale nemá jen Obon. Japonsko má i důchodce. A má jich fakt hodně. A oblíbenou zábavou těchto důchodců není Obon, ale stěžování.  

Stěžujícím si seniorům už se podařilo vymoci lecčeho. Třeba některé školy omezili hodiny, po které smí děti ven z budovy. Protože děti na hřišti byly hlučné. Jako fakt. Takže je ti jasné, jak jim musí vadit takový kravál, jako je Obon. 

Jenomže Obon fakt nezrušíš. Nepomůže ani vzít štípačky a naběhnout do trafačky. Bubny jsou analogové. Ale důchodců neubývá a nějak je uchlácholit potřebuješ. Co tedy s tím?  

Dvě slova: Silent Obon. Moderní a tradiční se potkává v bizarním překroucení starobylého svátku. Hudba již nehraje z pódia a místo toho je streamovaná přímo do sluchátek, které vyfasuje každý z účastníků. V tom kraválu stejně nic neuslyšíš ani normálně, takže už klidně můžeš mít na uších i sluchátka.  

Bohužel je tu furt ještě ten otravný zvuk tleskání, ale očekává se, že příští sezónu už by mohly být k dispozici i molitanové rukavice. Já sobně jsem proto celý koncept dotáhnout ještě dál. Co třeba tiché kostelní zvony? Kdo chce, aby ho ráno budily, tak si vezme na noc sluchátka a my ostatní se vyspíme. 

Silent Obon zatím vypadá, jen jako takový místní výstřelek pár městeček… jenže…. nic neřekne svátek mrtvých tolik, jako celá vesnice synchronizovaně kroužící po náměstí v absolutním tichu, takže…úspěch? 

1. Kočkami na zaměstnance 

Je fajn, když ti zaměstnavatel dá nějaký benefit. Stravenky, sickdays, příplatek na důchodové pojištění. A tohle překvapivě ví i japonské firmy, kterým jinak utekly i úplně základní podnikatelské koncepty typu povyšování dle zásluh. Díky tomu dostává nejeden salaryman příspěvek na bydlení nebo na dojíždění do práce, což je rozhodně dobře. 

Ferray corporation ale nabízí svým zaměstnancům příspěvek, který jen tak někde nenajdete: Neko teate neboli příspěvek na kočky.  

Začalo to poměrně nevinně: Jeden ze zaměstnanců si nedlouho po nástupu vzal kočku z útulku. A protože Japonci tráví víc času v práci než doma, tak si ji začal brát s sebou do zaměstnání. Dává smysl. 

• 

• 

• 

Toho se ale chytli další kolegové, a dneska se každodenně prohání po kanclu šest, sedm koček. Vedení překvapivě nereagovalo zákazem, ale naopak ještě začalo dávat 5000 jenů (cca 1000 korun) všem, jež si vzali kočku z útulku. 

Pouze požádali zaměstnance, aby si odpojovali klávesnice, když odchází z pracoviště. Že prý kočkami odesílané emaily ůlkjlafj.ADNC,MdsncBljhdsga rychle omrzí.  

Oficiálně se Ferray zabývá IT developmentem, ale podle mě jde jen o zástěrku pro jejich skutečné aktivity: jedná se o trollí továrnu na kočičí memy, dotovanou 9gagem a Facebookem za účelem zničení západní produktivity práce.   

• 

• 

• 

Jinak si totiž nedokážu představit, že by kdokoliv cokoliv zvládl za celý den udělat, když si místo toho může hrát s koťátkem.  A navíc zrovna Japonci koťátka obzvláště zbožňují – podle psychologické studie jsou totiž koťátka tsundere a to Japončíci rádi. Ale to je zase jiný příběh a jiná zpráva 😀   

A to je za srpen vše. Teda skoro vše…možná ještě uveřejním jednu nebo dvě bonusové zprávy, uvidím, jak se mi bude chtít?  

Na závěr díky ninjům z facebookové skupiny Nord.ninja, že mi pomohli vybrat zprávu o zpěnovaném výběrčím. Kdyby to bylo jenom na mě, tak místo toho čtete o tom, jak strana „Ochraňte národ před NHK“ pronásleduje důchodce. A to bys nechtěla 😀

PS.: Už zase študuju japonské noviny a můžu říct, že se máš na co těšit i v září ?