Znova se zkouším naučit Japonsky. Dotáhnu to teď dál než posledně? Těžko říct. Třeba se na to vybodnu, ale i proto zkouším o tom psát. Je to způsob, jak se motivovat nebo svou motivaci aspoň víc prozkoumat. Psaní má totiž jednu vážně špatnou vlastnost – je třeba nad ním přemýšlet.

Budu muset drtit kanji a slovíčka. Bez toho to nejde.  Pravděpodobně jsem zapomněl většinu z toho, co jsem se loni naučil. Dělám si nový profil na Wanikani – gamifikuje to učení znaků, má to mě vyhovující SRS (spaced repetition system – prostě mi to vždy po čase předhodí vše k zopakování) metodu a není to tak drahá sranda. A je plný narážek na Hard Gaye. Za mě fér.

Malá nevýhoda je, že mě to nenaučí psát, ale po tom ani tak netoužím. Větší nevýhoda je, že jakmile se na to na týden vyfláknu, tak mně to zahltí takovým množstvím opakování, že se z toho poseru. Mimochodem, opakování slovíček je fajn zábava na záchod.

Každopádně level 1, vychrlí to na mě 26 radikálů, za deset minut hotovo. Vypadá to, že začátek bude easy. Mrknu na Wanikani fórum. Odkaz na zdarma nástroj pro SRS učení gramatiky – bunpro. Okay, zkusím.

Registrace, dávám N5 (jazyková úroveň vesnický idiot) a vybírám první lekci. Da. Jako だ. Hovorový neminulý čas. O tomhle jsem v životě neslyšel. Očividně vím o japonštině ještě větší hovno, než jsem myslel. Tohle bude zábava.

Okay, Bunpro mě s vysvětlením odkazuje na Imabi. Následuje sáhodlouhé vysvětlení, že všichni učí spisovnou řeč, ale gramaticky je kořenem všeho řeč hovorová, a tak je třeba začít u ní. Věřil bych jim víc, kdyby tohle neoznámili až v lekci devět, ale ok.

Imabi se mě rovnou snaží zatáhnout do učení slovíček. Ty přeskakuju. Dneska ještě nepotřebuju vědět, jak se řekne kravata, velryba nebo Pluto.

Za slovíčky pokračuje vysvětlení gramatiky. Věty typu: „copula is a word used to link the subject and predicate of a sentence“ ho fakt nezjednodušují.  Ale asi jsem to pochopil. A když to chci použít pro čas minulý, tak je to datta. Pro tohle mám aspoň mnemotechnickou pomůcku:

Zbytek gramatiky lekce 1 vesnického idiota je v pohodě. Desu, Ka, II. Píšu přepisem, nechce se mi teď řešit japonskou klávesnici. Asi budu muset. A podívat se blíž na partikuli mo, se kterou sem nikdy dřív nepracoval, asi nebude taky od věci.

Náhodně na mě v průběhu hledání gramatiky vyskakují další skvělé způsoby, jak se zbavit vydělaných chechtáku. Třeba FluentU, které mi nabízí, že mě všechno naučí na jpopových videoklipech. Představa, že mi při vzpomínání na slovíčka vyskakuje softporno z produkce AKB48 nebo hůř – nějací Johníci mě děsí a stránku urychleně vypínám.

Mimochodem, na dotaz AKB48 teaching japanese vyhodí Google tohle video:

Je na něm Hama-chan a nikoho nepraští. Můj první nesmělý pokus a znovunavázání kontaktu s japonštinou končí zklamáním. Další report někdy.