Máš neutišitelnou touhu přečíst si něco absolutně generického? Toužíš po knize, do které by se dalo bezpečně zavrtat, bez hrozby nějakého nepříjemného zvratu či složitější myšlenky? Rád bys něco pohodlně známého, co tě nebude obtěžovat zbytečnou originalitou? Innocent Mage od Karren Miller je knihou přesně pro tebe.
Innocent Mage (Nevinný mág) od Karen Miller je prvním dílem dvojdílné série Kingmaker, kingbraker a česky nevyšel. Naštěstí. I tak u nás vychází dost bordelu, vhodného tak akorát pro police Levných knih…*kašel* Simon Green *kašel*.
Popsat tolik stran, aniž by se vlastně cokoliv stalo vyžaduje dost absurdní druh talentu. A přesně tohoto talentu má Millerová na rozdávání. A zosobněním tohoto bohem daného umu je náš hlavní hrdina, budoucí nevinný mág. Úžasný, pracovitý, přátelský a poctivý Usher. Aspoň to o něm všichni říkají. A je třeba tomu věřit, protože z těch zhruba tří věcí, co za těch 700 stránek zvládne vykonat bych o něm řekl něco úplně jiného.
[perfectpullquote align=“full“ bordertop=“false“ cite=““ link=““ color=“#d76f00″ class=““ size=“30″]Poctivý rybář je očividně taková australská varianta poctivého vítkovického oceláře.[/perfectpullquote]
Usher je vesnický synek, který se vydá hledat štěstí do velkého města. Do města, kde žijí magií vladnoucí árijští vládci. A štěstí zde opravdu najde. Je to totiž POCTIVÝ RYBÁŘ. Poctivý rybář je očividně taková australská varianta poctivého vítkovického oceláře. Slušného vychování to nemá, je to hulvátské, silné, pracovité, reálně to nic moc neumí, ale stejně to tak nějak máte rádi.
A hned druhý den ve městě zachrání prince před pádem na prdel. Protože je POCTIVÝ RYBÁŘ, tak zkrotí divokého koně i když koně nikdy neviděl a princ je natolik okouzlen jeho hulvátsvím, že ho zaměstná ve stájích. A pak ho jmenuje svým asistentem. Proč? Kdo by přeci toho roztomilého hulvátka nechtěl v královských službách. Navíc je to přeci POCTIVÝ RYBÁŘ! Plus prastará věštba. Ta taky pomáhá. Hlavně když nejste moc dobrý spisovatel.
Poměrně zajímavá příležitost využít rozdělení místní společnosti na blonďaté šlechtické magiče-dobyvatele a vidlácké domorodé brunety je bohužel zmařena neschopností autorky napsat cokoliv zajímavého. Třebas příště. Ale už beze mě. Díky.
[perfectpullquote align=“full“ bordertop=“false“ cite=““ link=““ color=“#d76f00″ class=““ size=“30″]Kdo potřebuje vývoj postav, když je zde prastaré proroctví, které říká, že jste vyvolený.[/perfectpullquote]
Každopádně v rámci své nové role Usher neudělá v podstatě nic zajímavého. Ale to nevadí. Kdo potřebuje vývoj postav, když je zde prastaré proroctví, které říká, že je vyvolený. Díky tomu víme, že je to hrdina a klaďas (a hlavně POCTIVÝ RYBÁŘ) a nemusím se otravovat s takovýma prkotinama, jako je děj nebo zápletka.
A hrdinu budeme potřebovat! Už padesát stránek před koncem se totiž objeví zlý nesmrtelný nekromant zpoza magické zdi. Proč je zlý? Protože celá jeho společnost byla zlá a když má někdo vraždit a vládnout, tak to dost dobře může být on.
Hoho, ty bezesné noci, kdy Karen vymýšlela jeho charakter a pilovala jeho motivaci. Nechtěl bych být v jejich botách. Určitě jsou aspoň o pět čísel menší a nebyly by mi. Přesto jsem z výsledků její práce zklamaný. Záporák už jednou skoro propukne v šílený smích, ale nakonec nic. A ani nemá bílou kočku a nekroutí svým knírem. Ocenění aspoň za to, že je jeho plán úplně dementní. A že se díky němu na posledních padesát stránek aspoň děje něco, co má na něco vliv, třebas zcela retardovaný.
Přijde mi až bizarně geniální, že jediná postava, která prodělá jakýkoliv vývoj, je zcela nedůležitý vedlejší druhý asistent našeho prince. Jeho přerod v poměrně pochopitelnou a i částečně sympatickou figurku jakoby úmyslně podtrhuje naprostou absenci téhož u všech ostatních.
[perfectpullquote align=“full“ bordertop=“false“ cite=““ link=““ color=“#d76f00″ class=““ size=“30″]Brilantně maskovaná dekonstrukce žánru? Ne. Jen rozbité hodiny, co dvakrát denně ukazují správný čas.[/perfectpullquote]
Knížky jako nevinný mág jsou přesně ten důvod, proč má fantasy jako žánr tak špatnou pověst. Ještě horší než science fiction v sedmdesátkách a to je co říct. Tolik talentovaných autorů zkoumá v rámci žánrových kulis podstatu lidskosti, lidskou víru a potřebu mythosu, rasismus, emigraci a mnoho dalšího. Posouvají hranice žánru a snaží se etablovat fantasy jako plnohodnotný a hluboký žánr, jež si zaslouží plnou pozornost literárního světa.
Bohužel, na každého takového autora je tu minimálně pět absolutních plýtvačů papírem. A je mi líto, Karen, tím jsi i ty. Budeš možná strašně sympatická a milá žena, jenže zároveň jsi pořád i neskutečně příšerná spisovatelka. Nemáš ani dost slušnosti, aby byla aspoň podivuhodně špatná. A tak je Nevinný Mág jen unylým a nudným čtením, které se ani nepokouší vybočit z dávno přežitých žánrových konvencí.