NINJA » 3 nová anime do karantény

3 nová anime do karantény

Sice musíme teďka sedět doma na prdeli, ale zas u toho aspoň můžeme sledovat anime, ne? Já vyzkoušel tři novější kousky: Isekai o knihomolce, dětský tábor ztracený ve vesmíru a tři holky vyrábějící anime.

Honzuki no Gekokujou: Shisho ni Naru Tame ni wa Shudan wo Erandeiraremasen

Hlavní hrdinka Honzuki má fakt pechák. Umře.

A nejenže umře, ona se dokonce ani nepřevtělí do kozaté polobohyně šlehající blesky z bradavek. Místo toho se probudí v těle nemocné pětileté holčičky. Fantasy hrdina jak sviň.

Svůj úděl ale nese statečně. Sice není schopná sejít ze schodů, ale to nevadí. Stejně si vždycky nejraději četla, a to se dá klidně dělat i z postele.

Eeh. Dvojitý pechák. V tomhle světě není knihtisk, knihy mají hodnotu průměrné vesnice a její rodina vlastní přesně jeden stůl, dvě židle a čtvery kalhoty.

Samozřejmě že se jen tak nevzdá. Když se knihy nedají koupit, tak si je prostě vyrobí. Jenže to ale není tak jednoduché. Dívčina sice má obrovskou zásobu moderních vědomostí, její schopnost je prakticky využít je ale o dost slabší.

Následuje příjemný a roztomilý příběh o přátelství, rodině a odhodlanosti, která překoná i smrtelná onemocnění. Žádné velké drama, jen happy go lucky anime ze středověkého života, mínus mor, nulová dentální hygiena a vidláci zamazaní od hoven.

Isekai se přemnožilo víc než králíci v Austrálii, takže jsem ke každému novému titulu značně skeptický. Honzuki mě ale velmi příjemně překvapilo. Nespoléhá na jistotu obehraných klišé. Naopak!  Jako svěží vánek rozhání mezidimenzionální zatuchlinu, a mé zahořklé srdce znovu poznává radost z cest do jiného světa.

Zkrátka a jednoduše: Honzuki je originální, zahřeje na srdíčku a i když je občas trošku pitomoučké, tak je fakt radost se na něj koukat. Skvělá oddechovka vhodná zvláště pro knihomoly.  

Kanata no Astra

Daleká budoucnost. Devět dětí letí na vesmírný tábor a místo toho skončí osamocené někde v hlubokém vesmíru. Čeká je náročná a dlouhá cesta domů. Budou muset využít všech svých schopností, aby přežili a znovu spatřili své blízké.

Což se jim nejspíš nepovede, protože jeden ve druhého jsou všichni neskuteční retardi, kterým chybí, byť jen stopové množství, selského rozumu.

Jeden z prvních problémů: Cesta domů bude s maximálním zrychlením trvat 90 dní. Oni ale krouží kolem nehostinné ledové planety a zásoby mají jen na tři dny.

Průměrný fanoušek sci-fi se zeptá: Ledová planeta? Dokážeme nějak získat vodu? Naši hrdinové: Propadnou beznaději a pokusí si navzájem rozbít tlamu.

Génius s IQ 200 (to není sarkasmus, to je reálný popis postavy) ale najednou dostane nápad: Co kdybychom zaletěli k nějaké planetě, která je v doletu a tam nabrali vodu a jídlo? A trvá mu dokonce jen hodinu, než ho to napadne. Tleskám.

A pak jsou tu ty jejich nádrže jen na dvacet dní. Musí skákat od planety k planetě, protože nejsou schopní nabrat vodu na delší dobu.

To jako do prdele nejsou schopní vyrobit provizorní kontejnery? Je jich devět, pokud jedno děcko vypije dva litry za den, tak jim na 100 dnů stačí 1800 litrů. To jsou necelé dva kubíky vody. DVA KUBÍKY!

Schválně jsem si prošel na zkoušku svůj barák. Během pět minut jsem měl čtyři nápady, jak udělat provizorní nádrž. Kurňa, stačí skříň, igelitové tašky a lepící páska! A to ani nemám IQ 200!

A takhle retardovaně řeší úplně všechno! Bezstarostně se nechávají olizovat mimozemskýma breberkama. Bez jakéhokoliv testu sežerou vše, co najdou. Chlastaj vodu přímo z potoka.

A ono jim to prochází!

A víš proč jim to prochází? Protože nejen postavy jsou blbeček, idiot, blbeček, idiot. Velice slušný blbeček je i sám autor. No uznej sám: Nikdo nemůže zachránit holku ve volném kosmu. Proč? Nemají dost paliva na přelet dvou set metrů. Protože přesně tak funguje pohyb v kosmu. Rozhodně nestačí se nohama odrazit od trupu lodi.

Místo toho si nakonec neohrožený zachránce naplno pustí trysky. Po celou dobu letu! Asi ho brzdí ono slavné kosmické tření, nebo já nevím!

A i když ANIDB tvrdí něco jiného, tak to fakt není komedie. A ne. Občasný pokus o špatný stand-up jak od dlouholetého štamgasta běžné nádražní knajpy, fakt nic a nikoho nevytrhne.

Od tohohle ruce pryč. Jestli máš nutnou potřebu koukat na ztracené děti na kosmické lodi, tak je tu klasická pecka Infinity Ryvius. A jestli máš potřebu krvácet z očí, tak jsou tu hřebíky. Není důvod se týrat touhle srágorou.

Eizouken

Introvertka milující design, věčně ve svém vlastním světě plném dobrodružství. Vypočítavá a chamtivá potvora. Bohatá modelka toužící po tvrdé práci animátora. Tři nesourodé dívky spojí touha vytvořit vlastní anime a založí si nový školní klub. Jak jinak ?

Jednoduchá premisa, ale to provedení… Safra porte. Už dlouho na mě z žádného anime tolik nedýchla láska k animaci a k tvorbě samotné.

Byl tu Bakuman, bylo tu Shirobako a byl tu ještě nespočet dalších seriálů o tvorbě anime/mangy. Žádný mi ale nedokázal zprostředkovat to krystalicky čisté a extrémně nakažlivé nadšení z tvorby samotné.

Eizouken totiž neukazuje jen jak se dělá anime. On ukazuje, jak se umělec dívá na svět. Jak sbírá inspiraci – pod pohledem hrdinek se každodenní fádnost mění ve fantastické a divuplné místo, které je radost objevovat. A přenášet do umění.

A mezí tím vším zvládne Eizouken chrlit na diváka i technické detaily! Ukazuje, jak vyvářet iluzi pohybu. Hraje si se smyčkami, přibližováním a dalšími animačními triky. Po Eizoukenu už se nedá na anime dívat stejně.

Nevím, jak víc ještě Eizouken doporučit. Sám se pokouším o nějakou tvůrčí činnost a tohle anime mě neskutečně inspiruje. Na konci každého dílu jsem nabitý neskutečnou touhou vzít tužku, papír, fixu, prostěradlo, cokoliv a začít tvořit.

Jsem z něho totálně mega nadšený a mám potřebu nutit všechny, ať se na něj kouknou taky. Takže jestli máš aspoň trochu pozitivní vztah k animaci, ke kreativnímu sebevyjádření nebo něčemu podobnému, tak povinně musíš vidět Eizouken. Pokud ne, tak taky. Tečka.

A co ty jsi viděl za novinky? Hoď mi do komentáře doporučení na kino karanténa ?

Sdílení je láska!