Náhodná hra Ironnswronu vedená na discordu Oneshotů a minikampaní. Upřímně, ve Starforged jsem si postavu dost zmasil a moc se mi k ní nechce vracet, ale pořád je to dobré cvičení na psaní a dobré krácení dlouhé chvíle, takže nová kampaň! Tentokráte severské fantasy.
- Deník postavy si vedu digitálně na: https://nboughton.uk/apps/ironsworn-campaign/#/ (Je to vázané na cookies, takže můj deník neuvidíte, ale můžete si tam vést hlavní)
- Delve danger/feature generuju pomocí: https://perchance.org/ironsworn-delve-feature-danger
- Delve denizens generuju pomocí: https://perchance.org/ironsworn-delve-denizens-matrix
Děj bud psát běžným písmem, mechaniky tučně a metaherní úvahy kurzívou.
Mám v hlavě nějaký background, velký quest a podobně, ale chci začít in medias res, takže začnu procházením nějakého dvelve a postupně to budu prokreslovat. Proto i začnu tahy na generování a procházení „jeskyně“
- Discover site: Bažina naříkajících stínů (haunted shadowfen), dangerous, objective: najít vodítka pro další pouť
- Delve the depts: Mark progress and Reveal a Danger.
- Danger: a resource is diminished, broken, or lost.
Pokud budete chtít cokoliv komentovat, napsat mi náhodný postřeh, nebo jen vyjádřit zájem, budu rád. Příběh začíná.
Kapitola 1
Větve pokryté šedavou plísní mi rozedírají tvář. Stromy jakoby škodolibě tušily, že se jim nemohu bránit a tak se sklánějí ještě níže k bažině.
Raději dál pevně držím Samotu, starou fenu zkříženou snad ze všech ras světa a mou jedinou společnici. Člun nechám volně unášet proudem. Monotónnost cesty mě ukolébává ke spánku, nechávám odpočinout oči.
Prásk!
Člun se zatřese pod mohutným úderem, bahnitá voda kolem mě vře, ze všech stran se ozývá jekot. Dřevo se mi láme pod nohami. Chytnu za pádla a pokouším se dostat pryč.
Vytvářím čtverkové hodiny na můj člun, jeden dílek ztrácím.
Face danger with speed: miss. Ztrácím další díl hodin na člunu.
V přídi člunu se objevuje otvor, kterým se protahuje kost, kterou jako maso obalují svíjející se fialoví červi.
Pokud na mě mají duchové močálu zálusk, tak pro ně mám ale nemilé překvapení: Mě už si zamluvili jiní.
Secure an advatage: Miss with a match
Pay the price: Your action has an unintended effect.
Action + theme: Depart Language
„Farnachte, můj stíne, dej mi šanci splatit své dluhy, než na mou duši vznese nárok močál.“ zašeptám do větru.
Odpoví mí skřípot větví, krákání vran a bušení mého srdce: „Tvá naivní představa, že svůj zločin na mě použiješ, jako obojek je zábavná, ale tvé žadonění je otravné. Je čas připomenout ti, kdo nad kým má moc.“
Otevřu ústa, ale místo slov vydám jen zachrčení. Zpropadený Farnacht, jeho náladovost mě jednou zabije. Člun se znova zhoupne pod údery mrtvých ruk.
Oprava, jeho náladovost mě zabije možná hned.
Fialoví červi opadávají z kosti a pomalu se rozlézají po celém člunu. Vykřiknu nadávku… a z úst mi vyjde jen dalši zachrčení. Ani ulevit si nemůžu. Zpropadený Farnacht.
Chytrá řešení mi došla, takže odepínám od opasku sekeru a doufám, že nenadělám na člun větší škody, než duchové močálu.
Face danger with iron: Weak Hit
Jako následek poškozují člun, zbývá mu jen jeden dílek.
Sekera zasviští vzduchem a mrtvá ruka se noří zpět do bažiny. Na jejím místě se ale objevuje nová. A za ní další. Sekám.
Nevím, jak dlouho to trvá, svaly mě pálí, ale nakonec škvírou mezi stromy pronikne paprsek vycházejícího slunce a já najednou už nemám do čeho sekat.
Bohužel ani z mého člun toho moc nezbývá, děr je víc než dřeva. Když se ale budu snažit, tak mě ještě chvíli poveze. Snad.
Delve the depts: Mark progress and Reveal a Danger.
Danger: denizen haunts this area.
Denizen: Haunt Ironsworn, p. 159
S přibývajícím sluncem ze mě opadá napětí, chvilkami dokonce poklimbávám, opřený o Samotu, ukolébaný pravidelným pohupováním.
„Myslel sis, že když se obklopíš pachem smrti, tak ztratím tvou stopu?“
Její hlas prorazí mé snění jako ledová čepel. Lapám po dechu, ale nejsem schopný se vzbudit.
„Jen oddaluješ nevyhnutelné. Každý tvůj krok zbaví další vlas barvy. Tvůj vlastní stín tě nenávidí. A i svého psa jsi pojmenoval Samota, protože dobře víš, že nikdo jiný ti společnost dělat nebude.“
Cítím, jak mi pomalu omrzávají ruce. Snažím se vyvolat představu domova, který jsem ztratil, hořící krb, úsměv ženy…
Face danger with heart: Strong Hit
Tyhle vzpomínky mě bolí. Ji ale bolí víc. „Oba víme, že jednou nebudeš mít dost vůle, na to aby ses vzbudil“ zkusí to na mě naposledy. Možná má pravdu. Kdo ví. Dnes ale ještě zvládnu pokračovat. Otevřu oči, protáhnu se, podrbu Samotu a chopím se pádel.
Delve the depts: Mark progress and Reveal a Danger.
Feature: preserved corpses.
Danger: you encounter a hostile denizen.
Denizen: Tempest, Delve, p. 148
Ostrůvky trnitého porostu dělají z močálu nepřehledný labyrint, proplouvám jedinou cestou dost široku pro můj člun a pronáším modlitbu k Elunet, aby mě zavedla blíže k mému cíli.
Najednou se mi do zad opře vítr. Že by Elunet vyslyšela mé prosby? Takové štěstí já přeci nemám, nebo že by?
Vichr dál nabírá na síle a servává kůru ze zpráchnivělých stromů. Z obnažených stromů se odštipují třísky a pod nimi se objevují mrtvá těla mužů i žen, jejich smrtelný výkřik navždy uvězněn ve dřevě močálu.
Větrná smršť dál nabírá na síle a pomalu vysává zbytky tepla z mého těla. Přitisknu se k Samotě, která se snad se mnou podělí o to své. Nevím, kdy naposledy jsem se zahřál.
Secure an advatage with heart: Miss
Scene progress: 1
Pay the price: – 1 spirit
Vzduchem víří sněhové vločky, od člun se začíná po hladině šířit tenká vrstva ledu a mě je čím dál větší zima. Duchové bažin touží po společnosti.
V prázdných důlcích stromových umrlců vzplanou modrá světla, jejich hlavy se natočí ke mně. Nevím, jestli se klepu zimou neb hrůzou. A jestli na tom vůbec záleží.
Ne. Dost. Zima mě možná okrádá o sílu, o odhodlání… mám ale svou přísahu.
Opětuju umrlcům jejich pohled. Drze. Vyzývavě.
Face danger with heart: miss. Samozřejmě.
Scene progress: 2, ničím si člun.
Nevím, jak dlouho na sebe zíráme, vítr se sice trochu utiší, ale zima neustává. Bažina zamrzla kam, až oko dohlédne. S člunem se můžu definitivně rozloučit.
Zvedám se a napůl klopýtáním, napůl klouzáním dojdu až ke stromu. Takhle zblízka vidím v mrtvých očích bolest, kterou roky nikdy neutlumí.
„Kdo vám ublížil, co způsobilo, že jsi… tohle?“ šeptám zmrzlými rty.
Face danger with heart: miss.
Scene progress: 3, harmfull.
Z mých úst ale vychází jen chrčení. Farnacht! Zapomněl jsem, že ten zpropadený duch mi ukradl hlas. Zase.
Zima už je takřka nesnesitelná. Necítím nohy, necítím prsty. Necítím obličej. V posledním zoufalém pokusu se zadívám mrtvému do jeho nemrkajících očí a zkusím pohledem předat starost, soucit, pochopení, mír…
Přidej se na discord
Přidej se do naší pohodové komunity na discordu Svitky hrdinů a pokecej si s námi třeba i o tomle článku.
Face danger with heart: Strong Hit
Jeho ústa se s ostrým křupnutím otevřou, já ale pohledem neuhnu. Dál zírám do světla jeho očí a to se začne měnit. Pomalu nabírá teplejší tóny. Zkouším jeho bolest přijmout do sebe a uzavřít…
Face danger with heart: Fated, automatický Strong Hit
Jeho oči teď září barvou zapadajícího slunce. A pak pohasnou. Vítr utichne. Vločky pomalu tají…
Mou krev ale dál mrazí převzaté utrpení. Možná jsem si vzal víc, než dokážu snést. Jsem hlupák. Padám na kolena. Na čele mi vyrazí pot. Skřípu zuby a snažím se vydržet tu nesnesitelnou bolest, chlad, který se mění v pálení…
Face danger with iron: miss. Harmfull.
Scene progress 4.
Scene resolve: Strong hit!
A pak je má hlava čistá, bolest se mění v pochopení a já znám bolest téhle země…
Oracle Action + Theme: Defend Knowledge
Vědění tak silné, že pouhou svou přítomností stáhlo své ochránce do stavu mezi životem a smrtí, navždy udržované kořeny, sajícími sílu ze staré země.
Vědění, které potřebuji.
Spěchám po ledu dřív, než stihne pod mými kroky povolit. Po dlouhé době vím přesně kam jít. A co mě tam čeká…
Delve: Mark progress and Reveal a Danger. A discovery undermines or complicates your quest.
Copak tu najdu? Action + theme: Lose portent
Progress roll: Strong hit
Z ledového mrazu vbíhám rovnou do ohnivého pekla. Khatir, otec dub je v plamenech. Kořeny tlusté jako lodní stožáry vysávají ze země život, aby ho plameny v rozhlehlé koruně zase spálily. A v tenké hranici mezi život a smrtí, ohněm, zemí a vzduchem, se skrývá tajemství Prvních.
Zaseknu sekeru do kmene, jednou, dvakrát, třikrát. Z otvoru začíná prýštit planoucí míza a já ji chytám do otevřených úst. První utekli mimo tento svět, ale zanechali za sebou brány a já z jedné z nich teď plnými doušky piju. Špatný nápad? Určitě. Já ale nemám moc na vybranou.
Oheň spaluje mé vnitřnosti a já cítím, jak umírám. Vlasy bělají, oči ztrácí lesk, kůže černá. A pak se v mžiku rodím znova. Vlasům se vrací barva havranů a já znovu vidím…méně a více než předtím. Jedno oko zůstává mléčně zakalené a skrze něj vidím duchy, připoutané k bráně mezi světy.
Strom najednou vzplane celý a mě dochází, že tou branou jsem teď já. No, Farnacht bude mít společnost. Jeden duch nebo stovky. A pak se do mě plnou silou opře jejich žal a vztek a mé srdce se láme. Z nevidoucího oka skane slza. Mrtví už trpěli dost. A těmto umím pomoci.
Přiložím si svou sekeru k čelu, chladivý kov mi dodává jistotu. V posvátném gestu ji přiložím k ústům a nakonec k srdci. „Neprojdu do Srdce, dokud nedojdete odpočinku.“
Swear an Iron Vow: weak hit, you are determined but begin your quest with more questions than answers. Take +1 momentum, and envision what you do to find a path forward
Hněv a žal střídá naděje. Věří mi. Možná víc, než já věřím sobě. O to víc jsem ale odhodlaný jim pomoci. Ale kde začít? Potřebuju vědět víc. Naštěstí vím, kde je najít. Naneštěstí jsem se ale s Rhian nerozloučil úplně v dobrém. „Je to dlouho, třeba už na to zapomněla“ uklidňuju Samotu a poplácávám ji po srsti. Oba víme, že nezapomněla.
KONEC PRVNÍ KAPITOLY
