I když Covid řádí, život jde dál a v Japonsku se stále dějí zajímavé věci. Staví se bludiště z autobusů, nápojové automaty jsou převrácené naruby a na kickstarteru je sbírka na metr široku restauraci. A všechno je to vlastně strašně super. Pěkné čtení!

5. Záchodky hrůzy

Pandemie zasáhla Japonsko možná ještě víc než nás, aspoň po stránce ekonomické. Cestovní agentury hlásí rekordní ztráty, prostitutky si stěžují, že nemají nárok na podporu a do módy přišly krajkové masky. Sexy. 

• 

• 

• 

Obětí nákazy jsou i zábavní parky. Sociální distancování je totiž pěkná myšlenka, v namačkané frontě o délce godzilího ocasu se ale praktikuje fakt blbě. Zvlášť když po frontě následuje procházení strašidelným domem, ve kterém na tebe vyskakují náhodní rozprašovači kapének. Chci říct řvoucí strašidla.

Park Lagunasia se ale výzev globální pandemie nezalekl. Spojil se se společností Kowagarasetai a společně představili dvě atrakce, šité na míru covidovým opatřením: strašidelnou rakev a toaletu hrůzy. 

A teď nemám na mysli záchodky na pražském nádraží, které by znechutily i nechvalně proslulého Lorda hoven, ale opravdové prokleté záchody s monstry a strašidly. Hrůzu zde nešíří nestrávený kebab, ale legendární Hanako-san. Mrtvá dívka sice obvykle preferuje školní záchody, distanční výuka ji ale podle všeho donutila hledat nová loviště.

• 

• 

Pokud tě představa stažení do pekla skrze toaletní mísu moc neděsí, tak pak je tu pro tebe ještě rakev. A kombinace omezeného prostoru, nemožnosti pohybu, osamělosti  a nechutných monster by dostala už i mě. 

• 

• 

Obě atrakce zaujmou už jen originálním konceptem, nabízí ale i další výhody: obě jsou jen pro jednu osobu a dají se snadno dezinfikovat po každé návštěvě. Riziko přenosu nákazy je díky tomu minimální. Navíc i okýnko v rakvi je zasklené, takže monstra můžou prskat, řvát, sborově zpívat a návštěvník je stále v bezpečí. Aspoň pokud nemá slabé srdce. 

4. UFO nudle VE VESMÍRU!

Může být větší nomen omen, než když si svoje instantní nudle pojmenuješ UFO Yakisoba a pak je o pár desetiletí později vystřelíš do kosmu? Přesně to se totiž povedlo Nissinu, známému výrobci instantního ramenu.

Není to první vesmírné jídlo do Nissinu. Už v minulosti získal od japonské vesmírné agentury JAXA certifikaci na Space Cup Noodles, kosmické verze tří populárních příchutí klasických rámenů.

• 

• 

• 

Nově ale jídelníček kosmonautů na mezinárodní vesmírné stanici rozšíří i instantní kuřecí ramen, instantní kari rýže a hlavně Space Yakisoba UFO! 

Oproti klasickým instantní nudlím se ty vesmírné poněkud liší. Na první pohled je zřejmé jiné balení. Navíc jim ale stačí voda o teplotě 70°C (tu mají kosmonauti k dispozici) a také jsou o něco hustší. Nic totiž nezkazí den v kosmu tolik, jako nezbedná polévka poletující v nulové gravitaci skrze laboratoř.

• 

• 

• 

• 

Pokud se ti už sbíhají sliny, tak tě bohužel zklamu. Vesmírné nudle nebudou běžně v prodeji a pochutná si na nich hlavně japonský kosmonaut Soichi Noguchi, se kterým se Nissin do kosmu poveze. 

3. Bludné busy

Uděláme si spolu takové malé myšlenkové cvičení. Představ si, že vlastníš společnost pořádající autobusové zájezdy. Že řádí pandemie. Že jsi 25 milionů ve ztrátě. Že máš parkovišti plné odstavených autobusu bez využití. Co uděláš?

Pokud jsi ředitel tokijské společnosti Hato, tak je odpověď jasná: obří bludiště.

Přesně ve výše zmíněné situaci se totiž letos ocitli. I když prvotní vlna opadla a lidé pomalu znova začínají cestovat, normálnímu provozu se to neblíží ani zdaleka. Lidé navíc často preferují vlaky, částečně i kvůli obavám ze špatné cirkulace vzduchu v autobusech.

Byla by ale škoda nechat šedesát autobusů ležet ladem úplně. Stačilo ale s nimi trochu popojet a v tokijském depu se zrodila první z autobusů vytvořené bludiště na světě.

• 

• 

• 

Zájem o průchod bludištěm byl obrovský i přesto, že pro vstup bylo třeba koupit si lístek na autobusový zájezd. Vyprodáno během chvíle.

Bludiště samozřejmě přilákalo i pozornost médii, čehož společnost Hato bezezbytku využita. Krom labyrintu totiž připravila i demonstraci ventilace: Naplnila autobus kouřem a ukázala, jak je během 5 minut vzduch opět čistý.  Všichni se tedy můžeme opět bez obav naskládat do vozidel a jezdit po světě 🙂

2. Nápojový automat naruby

Snažíš se jíst zdravě? Hlídáš si obsah sodíku, umělá barviva a procento tuků? Tak to si v japonských automatech moc nenakoupíš.

Ne že by se v nich nedaly najít i dietní nápoje – v nabídce je třeba Cola Cola Clear bez barvy, kalorií i chuti nebo Diet Water. Problém je, že se prostě nedostaneš k informacím o složení.

• 

• 

Zatímco na tebe z vitrínek vesele svítí přední strany plechovek plné informací jako Try Smart Black, že ke kakau je Gundam zdarma a že v kukuřici je kukuřice, tak nutriční hodnoty zůstávají bezpečně skryty. Aspoň dokud si plechovku nekoupíš a neotočíš. A to je kapku pozdě.  

Situace by se ale mohla změnit. Společnost DyDo se rozhodla otestovat koncept nápojových automatů naruby. Takovýto přístroj sice nezaujme obrázkem gentlemana s dýkou, zato ale zobrazuje zadní strany všech dostupných nápojů. A to se vyplatí.

• 

• 

• 

• 

Automat zatím existuje pouze v jednom exempláři. Testovací provoz probíhá v Shizuoce v obchodním středisku Parsche. DyDo pravděpodobně předpokládá, že lidé nakupující v místních buticích by mohly být zvláště citliví na nutriční hodnoty.

Nakolik se vsázka na netradiční koncept vyplatí, to se teprve uvidí. Pokud ale bude o automat naruby zájem, tak se třeba rozšíří i do dalších oblastí. Za mě rozhodně super nápad, držím palce.

1. Vzestup a pád metrové restaurace

To si takhle koupíš pozemek v Tokiu, radnice rozšíří silnici a ty najednou zjistíš, že z krásné stavební parcely je metr široký pruh. Co s tím uděláš? To je přeci jasné: otevřeš si restauraci.

• 

Udon, Soba, Curry… restaurace Katsura po dlouhé roky uspokojovala hladové salarymany, vracející se domu po dlouhém dnu v kanceláři. Nájem nebyl vysoký, uvnitř stále narváno…. Jenže ani lokace vedle rušného nádraží ji nakonec neochránila před pádem.

• 

• 

Ten přišel v roce 2018 spolu s tajfunem Trami. Silný vítr vyvrátil chatrnou restauraci i se základy. Trosky byly prohlášeny za bezpečnostní riziko a bezodkladně odstraněny.

Majitel se ale s pozemkem nechtěl jen tak rozloučit… respektive si umanul, že těch jeho 12 metrů čtverečních má mnohem větší cenu, než mu byl kdokoliv příčetný ochoten zaplatit. Pozemek si začal vesel plevelit a čas plynul.

• 

• 

Letos se ale objevil ne jeden, ale hned dva zájemci. Prvním byl provozovatel nápojových automatů, druhým excentrická asociace Zentaku Tsui, známá například udílením cen „Nejubožejší pozemek roku“.

Válku o nudli nakonec těsně vyhrála Zentaku Tsui, která se rozhodla obnovit tradici metr široké restaurace, protože… proč ne?

• 

• 

• 

Neprodleně nechala vytvořit návrh nové budovy, tentokráte dokonce splňující předpisy a začala shánět peníze na jej postavení. A kde jinde financovat podnikání, než na japonské verzi Kickstarteru?  

Kampaň stále běží a je úspěšnější, než možná sama asociace čekala. Do konce zbývá stále více než 30 dní a na kontě už je více než 7 milionů yenů (1,5 milionů korun). Vypadá to, že podnik opravdu bude stát.

Vedením pidirestaurace byl pověřen Taro Shinjuku – člen asociace Zentaku, který kvůli Covidu přišel o zaměstnání, takže stejně nemá nic lepšího na práci.

Taro ale absolutně neumí vařit a další člověk už se do kuchyně nevejde. Jídlo si tedy bude brát z okolních restaurací a doplní ho o poctivou nabídku alkoholických nápojů. Novátorství restaurace jde až tak daleko, že dokonce nebude přijímat peníze v hotovosti, ale jen platební karty. V Japonsku koncept opravdu neslýchaný.

Jestli nezkušený restauratér, prodávající na pár metrech čtverečních jídlo z vedlejšího podniku, není klíčem k úspěchu, tak už nevím co!