NINJA » 5 nejbizarnějších zpráv z Japonska: listopad 2020

5 nejbizarnějších zpráv z Japonska: listopad 2020

Ahoj, je tu nepravidelně pravidelný výběr, těch největších bízárků z Japonska. A listopad byl fakt výživný. Stalo se toho tolik, že se to sem ani nevešlo, takže další zprávy (Kyoto vyhlašuje válku světu, ryby po 3 000 hodinách projely Pokemony…) budu zveřejňovat ve facebookové skupině Nord.Ninja.

5. Roušky, sex a yakuza

Dokonce ani Japonsko, země rouškami oplývající, nezvládla jarní covidový nápor. Poptávka velká, masek málo… výsledek? Vychcánci přeprodávající masky za několikanásobek ceny. Vláda urychleně zasahuje a přeprodávání masek zakazuje. To samozřejmě přeprodej neukončí, jen jej přesune na černý trh.

A kdo jiný by se chopil příležitosti přivydělat si na lidském strachu, když ne stará dobrá yakuza? Černý trh už stejně ovládají, konkurenci zlikvidovala legislativa… čas množit jeníky! (Ne, nepíšu o nelegálním chovu pohádkových protagonistů, jeník je zdrobnělina jenu.)

V březnu yakuzácký klan Yamaguchi gumi zadává nejmenované tokijské firmě objednávku na 2,8 milionů masek. V dubnu zaplavuje trh obrovské množství masek všech barev, tvarů a velikostí. A v květnu dostává své masky i yakuza.

Velké překvapení, nebyly jediný, koho napadlo zadat zakázku na výrobu velkého množství masek. Na století starý kriminální syndikát toho yakuza ví překvapivě málo o zákonech tržní ekonomiky.

Yamaguchu gumi se ale jen tak nevzdává! Když se zboží neprodává, tak se prostě reklamuje. Pohoda. Jenže tři miliony předražených roušek nechce dokonce ani jejich výrobce. Zvláštní? Moc ne.

Snahy o vrácení roušek postupně eskalují. Dopisy střídají telefonáty, až nakonec skupina yakuzáků zavírá jednoho z ředitelů továrny do sexshopu.

„Roušky jsou defektní! Chceme zpátky svých 70 milionů jenů!“ křičí gangsteři obklopení dildama na nebohého salarymana. Jedenáct hodin v kuse. Ředitel ale má tuhý kořínek, překvapivě se nenechá zlomit, a nakonec se mu daří ze sex shopu hrůzy uniknout. Vše pak nahlásí policii, která neprodleně zatkne tři členy Yamaguchi.

Poučení? Neobchodujte s yakuzou a nikdy nepřijímejte pozvání do sex shopu od cizích lidí.

4. Nádražní víno

Nevím jak ty, ale já si pod pojmem „nádražní víno“ představím směs šató de Kaufland a psí moči na kalhotách bezdomovce spícího před hlavním nádražím. V Japonsku ale jde o překvapivě kvalitní víno. Pěstované na fungujícím nástupišti.  Protože… proč prostě ne?

Jak lépe se pochlubit, že jste vinařská oblast než tím, že zasadíte révu rovnou na nádraží? A když už máte hrozny, tak je přece nenecháte zplesnivět, že jo? A tak vznikl Station Merlot Shiojiri, jediné víno z bobulí pěstovaných na železničních nástupištích 3 a 4.

Ne že bych nevěřil naší české nádražní kultuře, ale hádám že na hlaváku by byla půlka hroznů sežraná ještě před dozráním a zbytek by byl poblitý do doby, než celou konstrukci zapálí odhozený vajgl.

V Japonsku se ale po celý rok o víno starají dobrovolníci. Zastřihávají ho, zakrývají před monzunovým deštěm, zpívají mu ukolébavky. A víno na sluncem zalitém nástupišti podle všeho prospívá.

Díky tomu se na začátku měsíce dalo na nádraží v Shijiori (kde taky jinde) zakoupit 40 nestařených (800 korun za kus) a 80 vín stařených v dubových sudech po dobu sedmi měsíců (1600 korun za kus).

Pokud budete někdy v okolí, doporučuji nádraží navštívit. Samotní staniční merlot je sice velice limitovaný, na nástupišti se ale často pořádají různé ochutnávky a akce, jež jsou navíc pro lidi čekající na vlak zcela zdarma!

3. Krásy středoškolské docházky

Se zvyšujícím se počtem sebevražd a rekordním počtem mrtvých děti tu máme další pozitivní zprávu o systémovém ponižování středoškoláků, ke kterému dochází minimálně na jedné škole ve městě Saga.

Jak už jsem psal dříve, spousta škol má různá veselá nařízení na uniformy, vzhled, barvu vlasů, délku nehtů atd… Některé jsou divné (zákaz uniforem z druhé ruky), některé jsou k pláči (povinná přírodní černá barva vlasů, nutící děti k jejich barvení) a některé jsou prostě jen ponižující a nechutné – jako povinná barva spodního prádla. Zvlášť když je takové pravidlo vymáháno a pravidelně kontrolovaného.

Několikrát do měsíce učitelé dívkám na inkriminované škole vytáhnou ramínko podprsenky a zkontrolují, zda je řádně bílé.

Úplně vidím, jak já přijdu do práce, přijde ke mně šéf, hrábne mi do kalhot a zatáhne mi za trencle tak, že se zařežou až do míst, kam ani poctivá kolonoskopie nedosáhne. A pak mě ještě seřve, že moje tanga nejsou ve správně firemní námořní šedi. Prostě paráda.

Následně bych si asi šel omlátit hlavu o nejbližší otevřenou láhev whisky. Jenže děti pít nemůžou, takže jim nezbývá než deprese a nějaké to traumátko. A ne. To že jsou to děti z toho nedělá záležitost o nic méně ponižující. Právě naopak.

2. Hra o hovnu

Hraješ si na záchodě na telefonu? A co takhle udělat něco pro své zdraví? Zahrej si nové mobilní RPG Unkore – hru doslova o hovnu.

Na první pohled je Unkore běžnou gašaponovou RPG hříčkou. Sexy holčičky bojují v jednoduchém systému proti zlým, ale stále roztomilým monstrům. Nepřátelé jsou ale čím dál tím silnější až nebohému hráči nakonec nezbude než investovat do imaginárních lolitek reálnou měnu.

Unkore se ale překvapivě neptá ani na číslo kreditky ani na bezpečnostní kód. Místo toho se ale až přehnaně zajímá o tvar a barvu tvého hovínka.  Každý den si roztomilá holčička zapíše, zda je tvůj produkt vodnatý nebo jako banán a jakou má barvu. Ty za odměnu dostaneš nové bojovnice a předměty.

Tohle totiž není hra o vyprazdňování tvé peněženky, ale o vyprazdňování tvého tlustého střeva.

Problematická stolice je jedním z prvních varovných signálů rakoviny. Spousta lidí, si ale své stolice moc nevšímá, nebo o ní nechce mluvit. Tady přichází do hry Unkore. Zábavnou formou tě motivuje vést si fekální deník, a navíc sama kontroluje, jestli zde nejsou příznaky nějakého problému.  

A pokud nějaký problém nastane, tak tě začne nabádat k návštěvě doktora. Aplikace je k dispozici jak pro Android, tak pro iPhone.

1. Likvidace západní civilizace

Nagojská univerzita představila svůj nejnovější plán na ovládnutí světa a likvidaci celé západní civilizace. Plán, který zahanbí i covidové nanočipy Bila Gátese.  Vytvořila rýži, na které roste cukr. Protože přesně to potřebuju. Víc cukru.

Jak to celé funguje? Pokusím se to vysvětlit. Velice nepřesně vysvětlit. O biologii vím kulové, takže veškeré stížnosti směřujte na mail mé středoškolské přírodopisářky: kulakova@tiscali.cz.

rice of DOOOOOM!

Neopylovaná rýže i za normálních okolností netvoří bílá zrnka, ale malé vodnaté bobulky cukrové vody, která obsahuje 98 % sacharózy. Genetickými modifikacemi získaná rostlina má tuto schopnost výrazně posílenou, takže výsledné váčky cukru mají velikost klasické rýže. Což je fakt hodně sacharózy.

Oproti ostatním cukrovým rostlinám má rýže podle všeho mnohem menší nároky, což dělá nový objev energeticky efektivnějším. Cukr by se navíc dal pěstovat prakticky všude, čímž jeho může jeho produkce výrazně stoupnout.

Potřebujeme ale vůbec tolik dalšího cukru? Nestačí nám běžné dávky z coly?

Sacharóza překvapivě neslouží jen ke konzumaci, ale je i velice efektivním biopalivem – rýže tak představuje zajímavou alternativu pro získávání energie nejen pro naše bříška ale i pro další stroje. A to se podle všeho vyplatí.