NINJA » Nejbizarnější zprávy z Japonska… za říjen

Nejbizarnější zprávy z Japonska… za říjen

Zuřivě doháním svůj skluz a přináším další nášup bizarních zpráv! Přiznám se, byl jsem v pokušení říjen přeskočit, jenže pak jsem otevřel říjnové zprávy a no…prostě čti dál, protože takovéhle sbírce bizárků prostě neuvěříš 😊

5. Se ZESTRANSIRem už budeš vždycky sám!

King Jim je taková normální firma vyrábějící takové ty normální kancelářské potřeby. Sponky, desky, pořadače… prostě klasika, nic překvapivého. Ale pozor! Zdání klame! V hlubinách jejich portfolia se totiž skrývá i jedna totální epičnost. Epičnost s příslušně epickým jménem ZESTRANSIR!

Díky ZESTRANSIRu konečně proměníš svou smutnou domácí či pracovní izolaci v opravdu dokonalé a šťastné absolutní odloučení. Protože to, co Japonci potřebují, je ještě míň kontaktu se svým okolím.

ZESTRANSIR je plátěný boxík o základně 130 x 130 cm a výšce 150 cm, ve kterém se pěkně i se svým počítačem zavřeš a máš klid – tím, že nemá podlahu, tak jej jednoduše přehodíš přes libovolný stoleček a ani není třeba dělat větší zásahy do architektury pokoje. Stranit se okolí nikdy nebylo pohodlnější!

A kdyby ti náhodou už v tvém kutlochu bylo až moc vedro, tak si, jak v kabrioletu, stačí pouze stáhnout střechu. Nikdo nemůže říct, že by ZESRANSIR nebyl dostatečně luxusní!

Potřebuješ se izolovat od okolí jak doma, tak i v práci? Žádný problém! Teda když nepočítám takový ten podružný sekundární zádrhelek, že tvoji mrtvolu najdou až tři měsíce po tvé smrti, napůl zkapalněnou a napůl ohlodanou od koček. Ale tak to až časem.

Kde jsem to byl? Jo, už vím: Žádný problém! ZESTRANSÝR je skládací: během chvilky přeměníš boxík na malý balíček, vážící necelé tři kilogramy, který hravě přeneseš kamkoliv! Do kanceláře! Do čekárny u zubaře! Na strýcův pohřeb! Možnosti jsou neomezené!

Jedno upozornění: ZASRANSÝR není odhlučněný a ani ta neprůhlednost není úplně dokonalá, takže pořád nedoporučuju dělat ve stanu cokoliv, co by vyžadovalo absenci kalhot.

ZASRALSÝR stojí 6480 jenů a dá se koupit tady.

4. Nový Tezuka už v únoru!

V únoru vyjde nová manga od Osamu Tezuky! Hurá! Jakým přelomovým dílem nás asi ohromí tvůrce Astroboye tentokrát? Cože? Tezuka je už třicet let mrtvý? Tak to je tak trochu prekérka. Co teď s tím?

Hmm… problém, v pozůstalosti se žádné nové nevydané mangy neobjevily. Tudy cesta nevede. Ale nevadí! Já se nikdy nevzdávám a vždy mám nouzové řešení: čas na Nekromancii!

Asijští zombíci sice mají ve zvyku legračně hopsat, ale v pohodě. Vše vyřešíme. Prostě Tezukovi přilepíme stoleček ke krku a bude hopsat i s ním! Super. To by mohlo fungovat. Problém odstraněn.

Cože? Zpopelnění? Jak že je v Japonsku povinné? Jako chápu, že poletující oživlá hromádka popela není to pravé ořechové, ale co mám teď podle tebe dělat se sklepem plným lidských obětí?  Ehm…tohle je jenom mezi námi, ok? Mimochodem, nemáš náhodou zahradu nebo pole které by potřebovalo trochu přeorat? Nebo stádo hladových prasat? Ptám se pro kamaráda. Samozřejmě.

Ale teď vážně… nebo aspoň vážněji. Do digitální nekromancie se nepustím já, ale japonská korporace Kioxia (dříve Toshiba Memories), jeden z největších výrobců pamětí a harddisků. V rámci projektu #FutureMemories se baví skenováním kompletní Tezukovi tvorby.  Tu následně prožene skrze vlastní AI a ta po nějakém tom chroustání nakonec vyplivne “Nového Tezuku”.

A to je vlastně vše, co tom víme. Kioxia představila celý projekt 20 vteřin dlouhým videem, takže co se týče výsledku, celé téhle snahy, tak můžeme jen spekulovat. Což mi vlastně vyhovuje 😀

Asi nejpravděpodobnější je, že půjde akorát o pár nových kreseb “od Tezuky” a v takovém případě to bude teda pěkná pruda. Nakreslit pár obrázků v Tezukově stylu zvládne každý průměrný manga kreslíř, a řekl bych, že i nemálo těch mizerných.  A dělat z toho velkou kampaň je, jemně řečeno, naivní.

Pokud ale má Kioxia v plánu zanechat po sobě něco víc, než jen lehký pšouk v moři nezájmu, tak se pokusí i o nějaký příběh. A tady už to začíná být zajímavé.

Co já vím, tak doteď umělé inteligence excelovaly především na poli postmodernistického dadaismu (rozuměj generovala náhodné bláboly), kamžto Tezukovu tvorbu zařadit fakt nelze.

Vygenerovat počítačem něco srozumitelného, nedej bože i čitelného, by byl velice solidní pokrok směrem k mnou vysněné zářné budoucnosti. Budoucnosti, ve které geniální AI spisovatelé rozepíšou do sedmidílné ságy můj skvělý nápad o nesmrtelných hrdinech, kteří stráží zem před mimozemšťany v přestrojení za řidiče kamionu, ve kterých pašuji kryogenicky zmražené einjerhary.

Čechy takhle křižuje kamioňák Venca, poctivý český pořez s kšiltovkou Silné Česko, flekem od piva na umolousaném tílku a se sbírkou smradlavých vajglů v zadní kapse prošoupaných džín. To víte, na horší časy. Pod plachtou jeho vozu se ale neskrývají bedny s levnými kabáty z Polska ani humanitární zásilka víček. V tichu věčného ledu zde leží jedna kryokomora na druhé a v každé čeká na probuzení jeden z rytířů blanického vojska. Ooo…až mi slzička ukápla. Já se tak těším!

Výsledek, ať už bude jakýkoliv, se dozvíme v únoru, takže zůstaň naladěn!

3. Sexy mozek

Možná si ještě pamatuješ na česky politicky bulvár z doby cca 10 let zpět – pokud ne, tak v pohodě, věř mi, o nic jsi nepřišel.  Titulní stránky tehdy vyplňovala někdejší milenka Jiřího Paroubka, předsedy ČSSD. Ano, začínám japonskou zprávu českou politikou, ale vydrž se mnou prosím ještě, za chvíli to začne dávat smysl… no…i když… 😊.

Každopádně, veškerý výkvět novinářské elity od Blesk až po Šíp v té době spekuloval, co kráska Petra vidí na zvířeti Jiřím. Je to pomsta jejímu otci za to, že ji nekoupil poníka na páté narozeniny? Trestá sama sebe za tragické selhání v AZ kvízu?

Její vyjádření všechny zaskočilo. Překvapivě ji prý vůbec nebraly Jirkovy peníze. Dokonce ji nezajímala ani moc a už vůbec ne Jiřího postavení. Ji totiž rozpaloval jen a pouze jeho sexy mozek.

Všichni jsme si z toho dělali bžundu, ale teď, o víc jak dekádu později, musím dát (dnes už znova) slečně Petře za pravdu. Na sexy mozku něco bude. Poptávka po něm je dokonce už i v Japonsku. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit tohle:

Tohle není mozek. Tohle je Brainfucker. Masturbační pomůcka Brainfucker.

Brainfucker není slovní hříčka. To by bylo moc jednoduché. Není to ani špatný překlad. Je to prostě jenom obyčejný gumový mozek s jedním tělesným otvorem. S otvorem, co vážně neslouží k připojení míchy.

Podle výrobců se tenhle růžový mazel pyšní nejen realistickým tvarem a rozměrem, ale i váhou! Protože najít svého famfulína v nerealisticky vážícím mozku, to by přeci byla vážně ostuda. Jako seriózně, Japonsko, já se tě snažím hájit, tak proč mi tohle pořád děláš?!

2. Onsen na každou zahradu

Beppu. Úžasné lázeňské město. Ulice provoněné sírou. Jezírka všech barev i teplot. Gejzíry vystřelující teplounké (ehm… 150 °C) bahínko. Prostě a jednoduše idylické místo, kde se rozhodně v minulosti nevařili vězni za živa ponořením do jednoho z nesčetných pramenů. A ani aligátoři tu nejsou.

Ale vážně. Byl jsem tam, je to tam super, má to jedinou nevýhodu (já to teda beru jako výhodu, ale…) Pro většinu turistů, neschopných se vymotat z přelidněné trasy Kjóto – Tokio, je městečko na jižním ostrově Kjúšú poněkud z ruky.

I sešly se chytré hlavy Beppu a položily si složitou otázku: Co s tím?

Nedá se svítit. Když nemůže Mohammed k hoře, musí hora k Mohammedovi. Tímto bych ti rád představil první autentický nafukovací onsen na světě.

Tohle naprosto úžasné nafukovací monstrum disponuje dvěma samostatnými bazénky, z nichž každý má kapacitu 450 l. Je tu i poctivě místo na odložení s nafukovacími policemi a nafukovacím vším! Doufám, že tam mají i nafukovací stoletou bábu s cigárem v koutku, bedlivě dohlížející na provoz!

Aby byl zážitek co možná nejautentičtější, tak je onsen naplňován pouze dovozovou vodou přímo z Beppu, jež si ve speciálně navržených kontejnerech udrží svých příjemných 40–42°C. Protože zbytek Japonska má vody málo.

Beppu doufá, že si tento mobilní onsen najde své místo na všech velkých festivalech a akcích. Nejenže pomůže návštěvníkům zrelaxovat po náročném dni, navíc i rozšíří slávu nejúžasnějšího resortu v celém Japonsku, jediného města na světě, jež úspěšně kickstartrovalo lázeňskou horskou dráhu.

1. Radost z tvorby

Omalovávání je strašně super. Ostatně, co může být lepšího než si na chvíli v klidu sednout, zavřít se před světem, vytáhnout papír a ulevit si pomalým nanášením barvy do vyznačených ploch.

Řekni mi: dokážeš si představit něco krásnějšího než kvalitně vyvedeného hnědého šnečka, hnědou vážku nebo krásného hnědého dinosaura?

Cože? Jak že jsou mé omalovánky nějaké jednobarevné! Co?!  Já teda nevím jak ty, ale já bych zelenou ze sebe produkoval fakt nerad!

Jak o čem to sakra melu? Samozřejmě že o kakání! O čem sis jako myslel, že se jako bavím?!

Díky našim Japonským přátelům konečně omalovánky dobývají jedno z mála míst, na němž bylo dosud všechno tvoření kreativy prosté.

Ale už nikdy více!!! Teď už se konečně můžeš plně realizovat i tady! Stačí si pevnou rukou utrhnout kousek nového „Poo Paint“ toaletního papíru a popustit uzdu své fantazii!

Okej, reinterpretace toaletního papíru jako hovínkové omalovánky zní na první pohled jako absolutní bizárek (a proto o ní taky píšu), ale ve skutečnosti se za tím skrývá (relativně) dobrá myšlenka: spousta dětí má problém, naučit se chodit na záchod. Rodiče často úplně neví, co s tím, děti to nebaví, nechce se jim to dělat a vůbec. Prostě velká rodinná krize.

Tím, že tento toaletní papír dělá z kakání zábavnou aktivitu, tak to motivuje děti slézt z nočníku a použít raději toaletu i toaletní papír. A podle prvních průzkumů to vypadá, že to opravdu funguje. Akorát je občas problém dítěti vysvětlit, že tuhle kresbu mu v jídelně vážně nikdo nevystaví.

Pobavil tě ninja? Tohle se ti bude líbit taky!

Ninju zajímá, co si o tom myslíš!
Ninja je smutný, potěš ho sdílením!
FacebookTwitterTumblr