NINJA » Starforged: tvořím si postavu

Starforged: tvořím si postavu

Tvoření settingu pro Starforged mě natolik nadchlo, že jsem se rozhodl vyzkoušet sólo hru. Ještě pár měsíců nazpět jsem sólové hraní RPG považoval za naprosto bizarní a teď to sám provozuju. Časy se mění 😀 Než se ale vydám na cestu skrz Výheň, tak si musím nejprve vytvořit postavu a jak jinak, než pomocí náhodných generátorů!

Krok 1: Nachystej si assety

Ok, tohle předpokládá, že mám kartičky vytištěné a rozdělené před sebou na hromádky. No, nemám. Ale otevřel jsem si PDFko. Krok splněn?

Krok 2: Vyber si své cesty, hod 37,31

Teď z kartiček musím vybrat dva assety z kategorie cesty, které budou charakterizovat moji postavu. A ano, vím, že míchám anglickou a česku terminologii, ale nenapadá mě žádný slušný překlad slova assets (aktiva?) takže se s tím smiřte.

Starforged nabízí tabulku předpřipravených kombinací, na kterou si můžu hodit. Já ale chci totální random, takže si dám hod 2d40. Maimáln, když mi padne kapitán nebo něco, co očividně nefunguje sólo, tak si hodím znova.

Tech a Scavenger! Dobře jsem udělal, když jsem se svěřil do rukou kostek. Úplně tu postavu vidím, jak prolézá staré vraky, hledá kobky Předchůdců a brakuje použitelnou techniku. Očička mi září nadšením.

Krok 3: Vytvoř historii své postavy, hod 37

Unikl jsi zneužívání nebo nespravedlivé situaci.

To se mi líbí, ale nemám moc inspiraci jak to rozvést. Myslím, že se zeptám orákul na nějaké podrobnosti. Tabulky náhodného osudu, povězte mi, před čím jsem to utekl?

Hod 31 a 67: Depleted remains (Vyčerpané ruiny)

Žil jsem v troskách lodi, která ztroskotala na malé močálovité planetce v dobách těsně po příletu flotily exodu do Výhně. Poškozená a s unikajícím palivem skončila napůl zanořená v bažině plné nepřátelských tvorů.

Původní poosádce se nikdy nepodařilo vybudovat fungující kolonii a tak jejich potomci dodnes žijí v rozpadajících se koridorech mezi zrezivělými zdmi, na kterých je díky ironii osudu stále čitelné jméno lodi „Jiskra naděje“.

Život na Jiskře je násilný a krátký. Důstojnici, gang všehoschopných parchantů, si přivlastnil nejvyšší patra lodi se zbytky hydroponických zahrad. My ostatní přežíváme, jak se dá.

Já byl už od malička pátrač. Protahoval jsem se šachtami, potápěl se do zatopených pater a vybíral zkorodovanou elektroniku z prastarých vnitřností našeho domva. Většinou jsem si z těchto výprav odnesl jen škrábance, modřiny a pár laciných součástek, jednou jsem ale našel cestu pryč…

Krok 4: Napiš svou přísahu, hod 73

Teď mám vymyslet hlavní přísahu a epický cíl mé postavy. Nebo si na něj hodit. Je asi jasné, kterou variantu zvolím.

Vyřešení záhady

Skvěle, už mám pár nápadů, ale ještě na chvíli tenhle krok odložím, mám totiž pocit, že do téhle skládačky zapadne i má loď a tu si vytvořím teprve za chvíli…

Krok 5: Naloď se, hody 26 a 79

Objevena jako nefunkční a poslepovaná zpět dohromady.

Kostky nezklamaly, začínám věřit v jejich sílu 😀 Samozřejmě jsem při jednom z ponorů do hlubin Jiskry našel malou průzkumnou loď, zakonzervovanou v několikametrovém nánosu bahna. Jaké bylo mé překvapení, když jsem po připojení na baterii zjistil, že většina vnitřních okruhů je zcela funkční a mě oslepilo prudké světlo, zářící z otevřené přetlakové komory…

Loď je poháněna starobylým zařízením Předchůdců.

Bude to trochu jinak. Loď obsahuje původní motory našich předků, ty biomechanické, ty které přivolávají Rozpolcení, což já nevím. A i kdybych to věděl, tak je mi to asi jedno. Neurčité ohrožení proti peklu života na Jiskře? To není žádná volba.

Má loď se jmenuje… hod 51… Murata. Toto slovo jsem našel na malém kovovém přívěšku, který ležel na ovládacím pultu. Možná to bylo jméno původního kapitána nebo jeho milé? Kdo ví. Věřil jsem ale, že mi přinese štěstí. Později jsem zjistil, že přívěšek je vyrobený z mýtického Železa, ale to je zase jiný příběh.

Krok 6: vyber si poslední asset, hod 91

Společník, Protokolární bot. Myslím, že jsem ho našel přímo v lodi. Aktivoval se v momentě, kdy jsem si sedl k ovládacímu panelu a začal mě oslovovat pane… hod 96 …Petrove. Chudák, očividně na něm stáří zanechalo své stopy.

Čím víc jsem s ním ale mluvil, tím víc mě ohromovaly jeho znalosti o okolním vesmíru. Začal mi vyprávět o koloniích a lodích, vzdálených stovky světelných let. O světech plných dobrodružství. A já jsem věděl, že nebudu mít klid, dokud je nespatřím.

Říká mi ale pravdu? A pokud ano, tak jak to, že má informace o věcech, které se staly až po ztroskotání Jiskry a miliony kilometrů odsud?

Zpět ke kroku 4

Jakou záhadu tedy budu řešit? Ostatní kroky mi pomohly méně, než jsem čekal. Hmm… Co bych chtěl řešit jako hráč? Zajímalo by mě, co je ve středu Výhně. A jaké jsou plány Essentií. A možná i jak je to s AI a Triumvirátem, ale to ne až tak moc.

Myslím, že jsem našel něco v záznamech Muraty, něco jako… hod 75,79 Peaceful Spacetime… obraz rajské planety plné života, krásy, slunce. Modré nebe a zelené louky jak ze starých holovidů, které se mi občas podařilo objevit v opuštěných kajutách…

Tohle ale nebyla smyšlenka umělce, tohle byl reálný záznam z místa ve středu Výhně, záznam původního cíle Jiskry. Na tenhle obraz jsem se upínal celé ty dlouhé dny, týdny a měsíce, co jsem dával Muratu do kupy. Dodával mi naději, když mi bylo mizerně a odhodlání, když jsem chtěl se vším seknout. Přísahal jsem, že to místo najdu.

Kde ale Murata, respektive Jiskra tenhle záznam získala? A jaké jsou přesné souřadnice této planety?

Železná přísaha: Najdu rajskou planetu, kterou jsem viděl na záznamech v Muratě.

Nakonec to tedy není úplně vyřešení záhady, ale clouse enough a navíc se mi to líbí, takže tak 😀

Krok 7: Nastav své atributy

Postavy ve Starforged mají 5 atributů:

  • Břit: Rychlost, mrštnost a zdatnost v boji na dálku
  • Srdce: Odvaha, síla vůle, empatie, společenskost a věrnost
  • Železo: Fyzická síla, vytrvalost, agresivita a zdatnost při boji zblízka
  • Stín: Lstivost, záludnost a prohnanost
  • Důvtip: Zkušenost, znalosti a postřeh

Já se teď musím rozhodnout, který atribut bude mít hodnotu 3, které dva 2 a na které zbyde 1.

Určitě mám 3 na důvtip, moje schopnost opravit Muratu to jasně ukazuje. Vzhledem k tomu že jsem samotář, který se drží dál od ostatních a nevěří jim, tak budu mít srdce 1. Jsem mladý kluk, řekl bych šestnáctiletý, bez přístupu k pravidelné stravě, železo bude taky na 1.

Břit 2, Srdce 1, Železo 1, Stín 2, Důvtip 3

Krok 8: Nastav si počítadla

Jednoduché, prostě jen dám proměnné na počáteční hodnoty. Hmm… teď si uvědomuju, že jsem nedal jméno svému botovi.

Říkám mu Inšuti, to znamená v naší řeči kamarád. Je to smutné, ale tenhle kus rezavého šrotu je jediná věc na celém světě, kterou tak můžu nazývat.

Zdraví 5, Odhodlání 5, Zásoby 5, Momentum 2, Max. momentum 10, Integrita Muraty 5, Inšuti 3

Krok 9: Představ si svou postavu

Blížím se ke konci. Teď musím vymyslet, jak moje postava vypadá, jak se chová a co na sobě nosí.

Jsem vysoký ale vyzáblý, tmavší pleti. Dlouhé černé vlasy mám slepené do mastných dredů, které nosím převázané kusem šňůrky.

Na sobě mám vybledlou modrou uniformu původní posádky, kterou jsem našel na Muratě. Úplně mi nesedne, ale je to mnohem lepší, než ty hadry co jsem měl na sobě předtím. Přes uniformu mám přehozenou koženou brašnu plnou nářadí, drátků a náhodných součástek.

Oči mi nervózně tikají z jedné věci na druhou, jsem příliš navyklý ohlížet se v jednom kuse přes rameno a hlídat si odkud na mě kdo skočí. Jsem plný naděje a očekávání, protože nevěřím, že by to někde mohlo být horší než na Jiskře.

Krok 10: Pojmenuj svou postavu

Je to překvapivé, ale nebudu si házet. Mám totiž zcela jasnou představu a nenechám si ji kazit.

Jmenuju se Umungu. Teda jmenuju… znamená to chlapec, jenže nikdo mi neřekne jinak, takže to moje jméno vlastně klidně může být. Každopádně jiné nemám. Teda, neměl jsem. Díky Inšutimu jsem teď Umungu Petrov.

Krok 11: Vyzbroj se

Tohle je už jen takový kosmetický krok, kdy si můžu k postavě přidat pár kousků zajímavé nebo důležité výbavy bez mechanického dopadu. Co si tak sebou asi nesu?

  • Revoler s náboji ze Železa z dob exodu, který jsem našel na Muratě
  • Starý náramkový datapad s prasklým displejem
  • Železný přívěšek

A to je asi všechno, myslím, že nejsem moc sentimentální a s radostí jsem zanechal svůj starý život za sebou.

Odlétám

Konečně nastal ten moment, kdy se ukáže, jestli mi moje několikaměsíční práce přinese tolik kýženou svobodu nebo jestli navždycky uvíznu na téhle kouli bahna.

Důkladně prohlížím kontrolní údaje na displejích Muraty. Spousta hodnot je červených, jenže s tím nic nenadělám, nemám nástroje ani zdroje na to, abych spravil všechno. Bude to muset stačit.

Vyťukám krátký příkaz na svůj datapad, vrata se ze zaskřípěním začnou otevírat a vzniklým otvorem do hangáru vtéká bahno. Teď nebo nikdy. 3…2…1… Zážeh.

Murata se noří do močálu a dere se na jeho povrch, výkon rychle klesá, bahno zacpalo jednu trysek. Nevadí, bude to stačit. Musí. Obklopuje mě temnota. Loď vibruje a já ani nedýchám.

A pak se ozve hlasité mlasknutí, má loď se se škubnutím osvobodí ze sevření bažiny a já najednou letím! Letím! Poprvé v životě letím! Ten pocit svobody je nepopsatelný.

Nemám nejmenší tušení, kam mě následující dny a týdny zavedou, vše ale bude lepší než život na Jiskře.

Sdílení je láska!
Sdílej na facebooku
Sdílej na twitteru
Pošli emailem

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *